Právní poradna ČOS

Nejčastější otázky a odpovědi

Jak postupovat v případě odstoupení jednoho člena výboru jednoty?

Dle bodu 13.8. stanov je povolena tzv. kooptace člena orgánu, to znamená doplnění o chybějícího člena voleným náhradníkem. Možnost kooptace vyplývá z občanského zákoníku z ustanovení § 246 odst. 2 - Neurčí-li stanovy jinak, mohou členové orgánu spolku, jejichž počet neklesl pod polovinu, kooptovat náhradní členy do nejbližšího zasedání orgánu příslušného k volbě. Znění článku 13.8. Stanov ČOS toto umožňuje.

Pokud bychom měli předčasné volby, je možné je považovat za řádné volby na další volební období, tedy na další 3 roky?

Pokud by došlo k rezignaci celého výboru, došlo by ke svolání mimořádné VH, která by musela být volební valnou hromadou a nově zvolený výbor by byl výbor s novým funkčním obdobím. Jenom pozor na fakt, kdo by byl oprávněn svolávat valnou hromadu bod 7.6.4. Stanov ČOS.

Musí být ve volbách zvolena funkce hospodáře?

Pozici hospodáře ve spolku žádný zákon zvlášť neupravuje. Rozhodujícím dokumentem jsou především stanovy. Dle článku 7.6.6. s užítím slovního spojení "případně volí hospodáře" vyplývá, že tato funkce není povinná. Je v pořádku, pokud účetnictví bude mít na starosti jiná osoba než ta, která je uvedená ve stanovách jako neslučitelná s výkonem hospodáře.

Mají členové kontrolní komise právo účastnit se jednání výboru jednoty?

V čl. 11 Stanov ČOS jsou uvedeny práva a povinnosti kontrolních komisí na všech úrovních ČOS, kde se mimo jiné říká v bodě 11.1.7. že členové KK mají právo se zúčastnit všech jednání VH, výborů, předsednictev, oddílů, odborů, sborů, komisí a ostatních porad na příslušném i nižších organizačních stupních s hlasem poradním.

Musí být členové na VH osobně přítomni, či můžou nechat hlasovat někoho jiného na základě plné moci?

Občanský zákoník uvádí, že člen spolku má právo se nechat na takovémto zasedání zastoupit jiným členem spolku, pokud to stanovy spolku nevykučují. Stanovy ČOS zastoupení nevylučují. Směrnice pro přípravu a konání VH jednot říká v čl. 2 odst. 3 následující: V odůvodněných případech může nepřítomný člen pověřit plnou mocí v písemné formě jiného člena jednoty, aby jej na VH zastupoval. Člen jednoty může disponovat maximálně třemi plnými mocemi. Plnou moc nelze využít pro zastoupení delegáta, toho na VH zastoupí řádně zvolený náhradních. Tyto skutečnosti ohledně zastupování je nutné dokladovat prostřednictvím prezenční listiny v zápisu z VH.

Musí být ve výboru jednoty zástupce (vedoucí) každého sportovního oddílu jednoty?

Ne, stanovy nehovoří o tom, že ve výboru musí být zástupce každého sportovního oddílu jednoty. Odpověď na otázku je upravena v dokumentu s názvem "Závazný pokyn k organizaci sportu v ČOS": Předsedové sportovních oddílů nebo jejich zástupci tvoří odbor sportu jednoty, který se schází nejméně 1x ročně. Volí na určené volební období svého předsedu, místopředsedu a náhradníka. Zvolený předseda odboru sportu jednoty se stává členem výboru jednoty, kde zastupuje zájmy všech sportovních oddílů jednoty.

Mají mít statutární zástupci jednot pojištění odpovědnosti?

Jednoty jako právnické osoby jsou odpovědné za spoustu činností. Příkladem je provozování sportovišť, areálů. pořádání spousty akcí, a to jak kulturních, tak sportovních. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů zvýšil osobní odpovědnost statutárních orgánů, kdy členové statutárního orgánu ručí celým svým majetkem. Proto je opravdu vhodné sjednat pojištění odpovědnosti členů orgánů spolku.

Odpovědni takto jsou členové všech volených či jmenovaných orgánů z titulu své činnosti, které v orgánech vykonávají. Nikoliv pouze statutární orgány.

ČOS nemá uzavřenou rámcovou smlouvu, ze které by se dalo vycházet jako zprostředkovatele pro své členy a která by nabídla nějaké příznivější sazby než tržní nabídky. Tudíž je na uvážení jednoty, která nabídka bude nejvhodnější či se nejvíce bude hodit na činnosti, které vykonává.

Jak ukončit činnost pobočného spolku?

Dle stanov odst. 7.11 je ukončení činnosti pobočného spolku v ČOS možné jeho zrušením. Jednota se zrušuje, usnesou-li se na tom nejméně dvě třetiny všech zletilých a plně svéprávných členů na VH svolané k tomuto účelu nebo v případě, že počet zletilých a plně svéprávných členů jednoty klesne pod tři členy. Jestliže celé jmění jednoty nenabývá právní nástupce, provede statutární orgán zanikající jednoty majetkové vypořádání. Právním nástupcem může být pouze jiná jednota, případně župa. Pokud statutární orgán jednoty toto vypořádání neprovede, jmenuje Předsednictvo ČOS na návrh předsednictva příslušné župy, nebo i bez návrhu, likvidátora. Předsednictvo ČOS svým usnesením v souladu s platnou legislativou stanoví podmínky a způsob provedení likvidace. Likvidační zůstatek připadne příslušné župě. Toto ustanovení se neuplatní, jestliže jednota zanikne fúzí s jinou sokolskou jednotou. V takovém případě přejdou veškeré jmění, práva i závazky zanikající jednoty na jednotu, s níž se sloučila či splynula. Jednota jako právní subjekt zaniká na základě rozhodnutí Předsednictva ČOS, které může být vydáno až po majetkovém vypořádání a splnění dalších podmínek daných obecně závaznými právními předpisy, a to dnem zápisu této skutečnosti do spolkového rejstříku. Následně ČOS zajistí vyškrtnutí jednoty z elektronické evidence ČOS.

Na jaký účet platit členské příspěvky? Lze to i na soukromý účet člena (pobočného) spolku?

Obecně lze konstatovat, že spolek, resp. pobočný spolek nemusí mít založený bankovní účet. Každopádně ať ho má či nemá, je povinen vést účetnictví. Pokud je to pobočný spolek, který není plátcem DPH, jeho celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 mil. Kč a hodnota jeho majetku nepřesáhne 3 mil. Kč, může si vybrat, zda povede jednoduché účetnictví či podvojné. Zároveň s tím souvisejí povinnosti zveřejňovat ve sbírce listin ve spolkovém rejstříku účetní závěrku, jejímž podkladem je samozřejmě ono vedení daného účetnictví.

Je VYLOUČENO, aby byl při nakládání s prostředky spolku (což jsou členské příspěvky a jiné další platby týkající se činnosti spolku) využíván soukromý účet členů spolku.

Spolek, resp. pobočný spolek, je právnická osoba a k tomu se váže spoustu povinností nejenom ohledně výše uvedeného vedení účetnictví, ale také péče řádného hospodáře a spousta dalšího. S vedením účetnictví také souvisí otázka, jak pak následně dochází k zaúčtování převodů mezi soukromým účtem a spolkovými penězi. V krajních případech, např. úmrtí dané soukromé osoby, exekuce atd., bude velmi obtížné se ke spolkovým penězům dostat.

Toto by měla řešit případně kontrolní komise jednoty. Posílání členských příspěvků na soukromé účty členů není správná cesta a je velmi riziková.

Mohou členové jednoty hlasovat na VH online?

Stanovy ČOS ani žádný vnitřní předpis České obce sokolské neumožňuje volební valnou hromadu online. Jediné, co umožňují stanovy ČOS, je tzv. hlasování per rollam, což je písemné hlasování mimo svolané shromáždění, tedy shromáždění se nesvolává a vůbec se nekoná. Dle občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Takovéto hlasování stanovy připouští pouze možnost ve výjimečných, a zvláště odůvodněných případech, zejména hrozí-li nebezpečí z prodlení, usnesení schválit per rollam.

Jediná možnost hlasování per rollam (nikoliv online) je v odst. 13.8. Stanov - Přestane-li zvolený člen kteréhokoli orgánu vykonávat funkci, je na nejbližší zasedání orgánu povolán náhradník, který byl zvolen nejvyšším počtem hlasů. Přijme-li náhradník funkci, stává se členem orgánu. Není-li řádně zvolený náhradník, pak volí náhradníka příslušní volitelé orgánu, nebo se může výjimečně využít hlasování per rollam.

Je možné uspořádat VH bez kontrolní komise?

Kontrolní komise, nebo člen pověřený kontrolou, je základní (tedy povinný) orgán tělocvičné jednoty, tzn., že je opravdu žádoucí kontrolní komisi či pověřeného člena zvolit. Respektive je tedy žádoucí, aby výbor před VH připravil kandidátku do kontrolní komise či danou osobu pověřenou výkonem kontrol.

Členství v kontrolní komisi jednoty je neslučitelné s členstvím ve výboru jednoty nebo s činností v hospodářských či účetních orgánech na úrovni jednoty. Je tedy otázkou, zda tam případně nesehnat do doby, než by se podařilo osobu nalézt, někoho ze župy, kdo by případně na chvilku byl pověřen býti tou osobou.

Je možné, aby dva, nebo i více členovů výboru jednoty byli v příbuzenském vztahu? Mohlo by se jednat např. o střet zájmů?

Problematika střetu zájmů je upravena v čl. 5 odst. 5.3.3. Stanov ČOS, kde je psáno: Člen ČOS má zejména povinnost chránit podle svých možností majetek jednot, žup a ČOS proti zneužití, poškození, zničení nebo odcizení a přispívat k jeho hospodárnému využití, nepoškozovat ekonomické zájmy jednot, žup a ČOS zejména v případě možných střetů zájmů.

Dále už stanovy hovoří o tom, že volení činovníci musí vykonávat svoji funkci pečlivě, řádně, s nezbytnou loajalitou, a potřebnými znalostmi.

Obecně tedy nezle konstatovat, že skutečnost, že do orgánu budou zvoleni rodinní příslušníci, znamená střet zájmů. Avšak každého člena ČOS stíhá povinnost předcházet možným střetům zájmů v případě ochrany majetku atd. Lze se tedy domnívat, že samotné rodinné "pouto" střet zájmů nepředstavuje. Ale praxe může přinést mnoho složitých situací. Je pravda, že obchodní korporace mají danou situaci upravenou daleko přísněji než spolky, jejichž úprava spadá do občanského zákoníku.

Jaký je správný postup, pokud valná hromada jednoty nezvolí starostu, místostarostu ani jednatele?

Pokud nedojde k včasné volbě, může nastat situace, že spolek přestane být funkční, nemá zvolený statutární orgán. Funkční období členů končí uplynutím funkčního období. Pokud tedy budete činit volby, tedy valná hromada bude svolána za včasu a nepovedou se volby, je možné, ještě za stávajícího výboru svolat další valnou hromadu a snažit se znovu o volby. Do té doby, než se prostě nové vedení podaří svolat. Toto je samozřejmě možné do doby, než stávajícím členům výboru skončí funkční období.

Občanský zákoník upravuje možnost svolání valné hromady v ust. § 248 odst. 2 kdy statutární orgán spolku svolá zasedání členské schůze z podnětu alespoň třetiny členů spolku, nebo kontrolního orgánu spolku. Nesvolá-li statutární orgán spolku zasedání členské schůze do třiceti dnů od doručení podnětu, může ten, kdo podnět podal, svolat zasedání členské schůze na náklady spolku.

Dále upravuje občanský zákoník případy, kdy nemá spolek dostateční počet členů ve statutárním orgánu tak využít § 165 občanského zákoník - kdy jmenuje chybějící členy statutárního orgánu soud na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem. Osobou, která osvědčí právní zájem, může být např. člen spolku, člen kontrolního orgánu. Navrhovatel musí mít zájem na tom, aby spolek byl funkční a plnil své povinnosti. Právní zájem na podání návrhu musí navrhovatel soudu popsat – prokázat.

V nejkritičtější situaci se nabízí analogické použití ust. § 7.9. Stanov ČOS - tedy ustanovení správního výboru do doby, než se podaří ustanovit nový výbor jednoty.

Pokud je člen výboru jednoty zvolen opětovně, je nutné, aby znovu vyplňoval čestné prohlášení?

Člen statutárního orgánu spolku musí splňovat všechny zákonné požadavky k výkonu funkce. V čestném prohlášení pak uvede, že je způsobilý k výkonu funkce. Fyzická osoba, která má být zapsána do veřejného rejstříku (spolkového), musí s tímto zápisem vyslovit souhlas, protože nikdo nesmí být do rejstříku zapsán proti své vůli. Tento souhlas vysloví čestným prohlášením, které musí obsahovat úředně ověřený podpis. Takže i přesto, že daná (stejná) osoba byla zvolena opět a pokračuje ve své funkci musí opět potvrdit, že i nadále splňuje požadavky pro výkon dané funkce, tedy, že je způsobilá a také že s tím nadále pro další funkční období souhlasí. Právě aby se předešlo tomu, že tam automaticky někdo nechá zapsanou osobu, aniž by daná osoba souhlasila se svým pokračováním ve funkci či po určité době např. nesplňovala požadavky pro daný výkon funkce.

Za jakých podmínek může být zahájeno jednání VH?

Stanovy ČOS v čl. 7 odst. 7.6.3. říkají následující: Jednání VH může být ve stanovenou dobu zahájeno, dostaví-li se nadpoloviční většina všech zletilých a plně svéprávných členů, resp. zvolených delegátů s hlasem rozhodujícím, případně jejich náhradníků. Nesejde-li se potřebný počet zletilých a plně svéprávných členů, resp. delegátů (náhradníků) ve stanovenou dobu, koná se VH o 15 minut později, pokud bude přítomna alespoň čtvrtina všech zletilých a plně svéprávných členů, případně polovina delegátů (jejich náhradníků). Tento minimální stav přítomných musí trvat po celou dobu konání VH až do jejího ukončení, jinak předsedající VH rozpustí a výbor jednoty ji svolá bez zbytečných odkladů znovu.

Vůbec se tady neoperuje s nezletilými osobami. Naopak považujeme za správné, aby byly nezletilé osoby započítávány do výpočtu delegačního klíče a aby byli prostě tímto pak zastoupeny delegátem, který může na VH hlasovat a zastupovat jejích práva a zájmy.

Dokdy musí jednota, potažmo župa, svolat valnou hromadu?

Stanovy hovoří v čl. 7 odst. 7.6.1. o tom, že VH jednoty je nejvyšší orgán jednoty. Svolává ji výbor jednoty nejméně jednou ročně, zpravidla do 30 dnů po zpracování roční účetní závěrky, a to způsobem v místě obvyklým alespoň 15 dnů před jejím konáním. Pozvánka musí obsahovat program VH.

Velmi zjednodušeně, účetní závěrka se dělá za účetní období což je ve většině případů nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, není-li zákonem dále stanoveno jinak. Když je tedy roční účetní závěrka udělána má jednota 30 dnů. aby svolala VH. Což opravdu odpovídá tomu, že to je přibližně do konce března. Předpokládám, že doporučený termín do konce března vyplývá také z povinnosti následně zveřejňovat účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích, tedy povinnosti vyplývající především ze zákona o účetnictví a ze zákona o veřejných rejstřících (Zveřejnění účetní závěrky znamená její uložení do sbírky listin ve spolkovém rejstříku). A vzhledem k tomu, že účetní závěrka musí být zveřejněna do 30 dnů ode dne jejího schválení příslušným orgánem (což je valná hromada) jak u jednot, tak u žup, tak je to časově doporučeno tak, aby se vše časově stihlo, neboť po VH jednot nastupuje ještě VH župy, která musí schválit účetní závěrku a taktéž ji zveřejnit.

Dokdy musí být dodané podklady pro jednání VH? Je možné dostat je až těsně před jejím začátkem?

Dle čl. 7 odst. 7.6.1. Stanov ČOS musí pozvánka na VH obsahovat program VH. Dle Směrnice č. 2/2023 o konání valných hromad musí pozvánka obsahovat program jednání, zahrnující zejména volbu mandátní a návrhové komise, zhodnocení uplynulého roku (zprávy o činnosti jednoty, odborů, oddílů apod.), schválení účetní závěrky za uplynulý rok, plán činnosti na další období, návrh rozpočtu na další rok apod. V případě volební VH i volbu volební komise, volbu činovníků (starosty, místostarosty, jednatele apod.), členů výboru a kontrolní komise jednoty.

Ust. § 249 občanského zákoníku stanoví, že zasedání členské schůze se svolává vhodným způsobem ve lhůtě určené stanovami, jinak nejméně třicet dnů před jeho konáním. Z pozvánky musí být zřejmé místo, čas a pořad zasedání.

Z žádného předpisu, který se vztahuje na valné hromady spolků (pobočných spolků) tedy nevyplývá povinnost svolatele valné hromady jednoty zaslat podklady pro jednání současně s pozvánkou na valnou hromadu či určitý počet dnů, kdy by měly být podklady zaslány členům před konáním valné hromady. Takováto povinnost je přímo stanovena např. pro jednání předsednictva ČOS nebo Výboru ČOS.

ALE!

I přesto, že právní předpisy vztahující se na valnou hromadu jednoty výslovně tuto povinnosti nestanovují, je to v praxi velmi žádoucí, neboť dostatečný prostor k seznámení se s podklady pro jednání zajistí mnohem hladší průběh valné hromady a přijetí navrhovaných usnesení. V praxi lze materiály rozeslat emailem, či rozeslat informaci, kde mohou členové nahlédnout na podklady - například vzdálený přístup - sdílený disk, v kanceláři starosty atd. Účelem VH je dosáhnout rozhodnutí (usnesení) a to může být mnohem obtížněji proveditelné, pokud členové nebudou dostatečně seznámeni s materiály. Pro hladký průběh valné hromady je kvalitní příprava všech podkladů zásadní, a já vřele doporučuji učinit vše tak, aby členové měli dostatečný prostor se s materiály seznámit.

Každopádně výbor nepostupuje v rozporu s vnitřními předpisy, ani s jinými předpisy, pokud dá možnost seznámit se s materiály na místě. Je však otázkou, zda takovýto přístup zajistí výše uvedený hladký průběh valné hromady.

Může být zaměstnanec Sokola (jednoty, župy) zároveň i členem výboru?

Ano, obecně tomu nic nebrání. Výkon volené funkce je jiná záležitost než pracovní poměr. Důležité však je, že výkon volené funkce ve výboru nesmí být činěn na základě pracovněprávní smlouvy, ale na základě smlouvy o výkonu funkce. Lze ale obecně konstatovat, že zaměstnanec spolku může být i volený činovník.

Kolik členů minimálně musí mít výbor a k čemu v něm jsou?

Výbor musí být minimálně tříčlenný. Pokud by to bylo méně, znamenalo by to, že jednota nemá řádně ustanovený statutární orgán a v tomto případě by se musela s největší pravděpodobností učinit další mimořádná valná hromada a snažit se zvolit další osoby. Takže tříčlenný výbor stačí. Ale je nutné zvolit minimálně starostu a jednatele, protože to jsou osoby, které zastupují jednotu ve všech věcech a takto to zapíše spolkový rejstřík. Bez těchto funkcí by prostě nebyl ten statutární orgán, a to právě s ohledem i na to, že dle čl. 7 odst. 7.7.2. jménem jednoty je oprávněn jednat za splnění podmínky uvedené v odst. 10.1. těchto Stanov STAROSTA jednoty nebo v jeho nepřítomnosti MÍSTOSTAROSTA JEDNOTY. Písemná právní jednání podepisují za jednotu společně STAROSTA A JEDNATEL. A právě tento způsob jednání za jednotu je důležitý a zapisuje se do spolkového rejstříku, aby třetí osoby vždy věděli, kdo má podepisovat dané listiny - například na úřadech při poskytnutí dotací atd. Jinak funkce hospodáře mnohdy neznamená, že to musí být účetní firma. Hospodář je osoba, která má na starosti například komunikaci s účetní firmou, která dělá účetnictví pro jednotu, ale nemusí to být osoba účetní.

Mám obavy o správnost účetní závěrky za 2024. Co se stane, pokud ji na VH neschválíme?

Pokud není schválená účetní závěrka, je nutné svolat další valnou hromadu, aby byla schválena orgánem, který k ní je kompetentní. Pokud by totiž účetní závěrka nebyla schválena orgánem, který je k tomu příslušný, tak takový postup nelze označit za "péči řádného hospodáře".

Také je nutné mít na vědomí povinnost zveřejnění účetní závěrky ve spolkovém rejstříku, neboť nesplnění takové povinnosti má za následek případnou sankci. Zveřejňuje se založením do sbírky listin a zveřejňuje se do 30 dnů od jejího schválení příslušným orgánem). Nejpozději musí být však zveřejněna do 12 měsíců od rozvahového dne dané účetní závěrky, a to i když nebyla řádně schválena. Pokud účetní závěrka nebyla schválena, je nezbytné ji zveřejnit s uvedením informace, že schválení neproběhlo, nebo účetní závěrka schválena nebyla (§ 21a odst. 2 zákona o účetnictví).

Pokud není účetní závěrka schválena, je možné postupovat následovně:

1) Nechat si zkontrolovat účetní závěrku odborníkem, který kvalifikovaně posoudí, zdali je v pořádku a odpovídá skutečnému stavu účetnictví. Pokud účetní závěrka v pořádku není, je žádoucí vyzvat původní výbor k nápravě, tedy k předložení řádné účetní závěrky, která by plně odpovídala zákonným požadavkům. Za řádné hospodaření a vedení účetnictví je odpovědný právě statutární orgán a byl by také povinen nahradit spolku škodu, která by vznikla porušením jeho povinností na úseku účetnictví.

2) Účetní závěrka má dle názoru Vašeho vady a i přesto byla schválena. V tomto případě se budeme pohybovat v mezích ust. § 258 občanského zákoníku, podle kterého každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku. Lhůta pro podání návrhu k soudu je tříměsíční.

Musí kandidáti do výboru předem uvést, na jakou pozici kandidují?

Dle směrnice č. 2/2023 o konání valných hromad Výbor jednoty připraví pro VH návrh kandidátek pro volby činovníků a kandidátní komise (je-li ustanovena) nebo výbor není -li ustanovena kandidátní komise shromažďuje návrhy na kandidáty DO JEDNOTLIVYCH FUNKCÍ. To znamená, kandidátní listina by měla obsahovat informaci o tom, do jaké funkce je připraven kandidát kandidovat. K podávání návrhů jsou oprávněny oddíly a odbory jednoty i jednotliví zletilí členové jednoty. Návrhy kandidátů do funkcí musí být připraveny v písemné podobě a hlavně s nimi kandidáti musí souhlasit. Předpokládám, že pokud navrhuje oddíl tak ví, kam dotyčného navrhuje nebo by si přál navrhnout. Finální podoba kandidátní listiny však závisí na výboru.

Musí být ve výboru dva náčelníci, předseda odboru sportu a vzdělavatel? Zvlášť, když některé tyto pozice jsou čistě formální. Musí být výbor T. J. v lichém počtu?

Článek 7 odst. 7.6.6. jasně říká, že před skončením funkčního období výboru jednoty stanoví volební VH počet členů výboru jednoty a volí starostu, místostarostu(y), jednatele, případně hospodáře a další členy výboru jednoty, jejich náhradníky, a to včetně náčelnice, náčelníka, vzdělavatele a předsedy odboru sportu (dále jen „OS“), které v jejich nepřítomnosti zastupují v plném rozsahu práv a povinností jejich zástupci zvolení VH. Pokud existují v jednotě cvičitelské sbory, vzdělavatelský odbor a OS, volí náčelnici, náčelníka, vzdělavatele a předsedu OS a jejich zástupce tyto sbory a odbory a jimi zvolené členy předkládají VH na vědomí jakožto členy výboru jednoty.

Nikde není stanoveno, že musí být lichý počet v kolektivním statutárním orgánu.

Je zápis z výboru veřejný?

Je veřejný a musí být veřejný. Už jenom směrnice č. 2/2023 o konání valných hromad v čl. 5 obsahuje komplexní úpravu distribuce zápisu a usnesení!

Článek č. 5

Distribuce zápisu a usnesení:

1. Zápis a usnesení z VH musí být nejpozději do 20 dnů od konání VH doručen alespoň elektronicky všem oddílům a odborům jednoty. Příslušné sokolské župě zasílá jednotaalespoň usnesení z VH.

2. Originál zápisu z VH včetně usnesení a příloh musí být u jednoty uložen podle zásad spisového a skartačního řízení (doporučuje se alespoň 10 let).

3. Zápis z VH včetně usnesení a příloh musí být členům jednoty a případně pověřenému činovníkovi župy nebo ČOS předložen na požádání k nahlédnutí.

4. Usnesení z volební VH musí být zasláno k uveřejnění do spolkového rejstříku. Zasílá se prostřednictvím (župy) ČOS včetně čestných prohlášení zvolených členů výboru a kontrolní komise jednoty dle schválené metodiky (viz dále článek č. 6 bod 19 a 20).

Občanský zákoník v ust. § 254 stanoví, že:

(1) Statutární orgán spolku zajistí vyhotovení zápisu ze zasedání do třiceti dnů od jejího ukončení. Není-li to možné, vyhotoví zápis ten, kdo zasedání předsedal nebo koho tím pověřila členská schůze.

(2) Ze zápisu musí být patrné, kdo zasedání svolal a jak, kdy se konalo, kdo je zahájil, kdo mu předsedal, jaké případné další činovníky členská schůze zvolila, jaká usnesení přijala a kdy byl zápis vyhotoven.

(3) Každý člen spolku může nahlížet do zápisů ze zasedání za podmínek určených stanovami. Neurčí-li stanovy jinak, lze toto právo vykonat v sídle spolku.

Pokud dojde v průběhu hodiny cvičení ke zranění cvičitelky, která má zároveň na cvičitelskou práci uzavřenou s danou jednotou DPP, jedná se o pracovní úraz, nebo nikoliv?

Ano, obecně lze konstatovat, že odškodnění pracovního úrazu u dohody o provedení práce je možné. Má na to právo. Je nutné mít záznam o pracovním úraze, na jehož vydání má zaměstnanec (cvičitelka) ze strany zaměstnavatele právo.

Pro správné posouzení pracovních úrazů musí být dodržováno nařízení vlády o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu (201/2010 Sb.), přestože právo zaměstnance k náhradě škody na zdraví není závislé na tom, zda zaměstnanec úraz ohlásí nebo ne, zda je sepsán záznam o úrazu.

Rozhodující je ustanovení § 105 zákoníku práce a výše uvedená vyhláška.

Rozhodnutí o uznání či neuznání pracovního úrazu je zcela v kompetenci zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, a to na základě právě ust. § 105 zákoníku práce. V případě, že dojde ke sporu a nedohodne se zaměstnanec se zaměstnavatelem o uznání pracovního úrazu, pak je dále možné řešit tuto záležitost pouze soudní cestou. Orgány inspekce práce, tj. Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce, nemohou do této záležitosti zasahovat a měnit rozhodnutí zaměstnavatele o uznání či neuznání pracovního úrazu.

Kolika plnými mocemi může disponovat člen, který volí na VH?

Vnitřní právní předpisy upravují plnou moc v rámci valné hromady ve směrnici 2/2023 o konání valných hromad. V čl. 2 odst. 3 této směrnice se říká: V odůvodněných případech může nepřítomný člen pověřit plnou mocí v písemné formě jiného člena jednoty, aby jej na VH zastupoval. Člen jednoty může disponovat maximálně třemi plnými mocemi. Plnou moc nelze využít pro zastoupení delegáta, toho na VH zastoupí řádně zvolený náhradník. Tyto skutečnosti ohledně zastupování je nutné dokladovat prostřednictvím prezenční listiny v zápisu z VH.

Problematika plných mocí pro zastoupení člena spolku na zasedání nejvyššího spolkového orgánu není v textu občanského zákoníku výslovně zmíněna, tedy konkrétně upravena. Občanský zákoník zmiňuje však oprávnění každého člena účastnit se zasedání nejvyššího orgánu spolku. Tato formulace je klíčová pro celý návazný výklad (pokud ovšem spolek nemá ve svých stanovách zastoupení přímo umožněno či zakázáno). My to máme připuštěno, viz výše uvedený odstavec.

Samozřejmě spojení v "odůvodněných případech" se jedná o případy, které představují sérii vážnějších nesnází, které znemožní účast člena na již svolaném zasedání nejvyššího orgánu spolku (nemoc, zaměstnání aj.). Je otázka, jak moc je oprávněna jednota zkoumat odůvodněnost, neboť se domnívám, že není nutné přikládat lékařskou zprávu, která podléhá ochraně osobních údajů a obsahuje citlivé údaje.

Souhlasím s Vámi, že se jedná o nestandartní počet plných mocí (konkrétně to bylo 53) a určitě u všech zastoupených členů se s největší pravděpodobností nebude jednat o "odůvodněné případy" neboť nechuť účastnit se schůze, pokud jsem členem, není odůvodněný případ ve smyslu výše uvedené právní úpravy. Otázkou však je, co v této záležitosti lze činit, neboť dle občanského zákoníku můžete napadnout usnesení a volby vzešlé z této valné hromady a chtít po soudu případně prohlásit daná usnesení a volby za neplatné. A samozřejmě otázkou je, jak by k danému výkladu přistoupil soud, to nedokážu zcela předjímat.

Pokud je však zastoupení připuštěno, nedokážu si představit, omezit počet plných mocí na jednu valnou hromadu a tím neumožnit případně účast jiného zastoupeného člena. Dokážu si však představit omezit počet plných moci na jednu osobu.

Na VH je zvolen kandidát, který získá nadpoloviční většinu. Z čeho se tato většina počítá?

Příklad: Jsou 2 kandidáti. Delegátů je na VH například 60, volba probíhá tajnou volbou. Celkový počet odevzdaných platných hlasovacích lístků je 50. Pro zvolení kandidáta je tedy třeba 26 hlasů, nebo 31? Nebo se to bude počítat z celkově odevzdaných vč. neplatných (nezakroužkovaný nikdo, nebo oba zakroužkovaní)?

Neplatné hlasy, ať už jejich neplatnost vyplývá z jakýchkoli skutečností, např. špatný způsob označení kandidáta, neoznačení žádného, malůvky atd., se nikdy nepočítají do sčítání hlasů. Právě proto probíhá kontrola hlasovacích lístků a právě proto je nutné apelovat na členy, aby opravdu postupovali řádně a nikterak nezneplatnili lístek, neboť je potřeba nadpoloviční většina PŘÍTOMNÝCH delegátů/členů. Tedy v popisovaném případě 31 hlasů. Pokud 11 z nich nebude platných nebyl kandidát zvolen, neboť nedošlo k odevzdání 31 platných hlasů.

Musí být kandidát do předsednictva župy zároveň i vyslancem pro VH žup, nebo je možnost, že valná hromada jednoty zvolí příslušný počet vyslanců pro VH župy + a dále jednota může nominovat další kandidáty pro volbu do předsednictva župy?

Stanovy v čl. 8 odst. 8.6.5.4. hovoří o tom, že VH župy stanoví počet členů předsednictva župy a volí ze svého středu starostu, místostarostu(y), jednatele, hospodáře a další členy předsednictva župy a jejich náhradníky. Funkce starosty, jednatele a hospodáře župy jsou navzájem neslučitelné. Členy předsednictva župy jsou také náčelník, náčelnice, vzdělavatel a předseda OS, v jejichž nepřítomnosti je zastupují jejich zvolení zástupci.

Spojením "volí ze svého středu" vyvozuji závěr, že "střed" VH župy jsou vyslanci, kteří jsou zvoleni ve všech jednotách župy, náčelnice, náčelník, vzdělavatel a předseda OS a při volební valné hromadě župy také členové odstupujícího předsednictva župy.

Takto je například upraven i volební řád Výboru čOS, který též hovoří o volbách "ze svého středu" s tím, že dle čl. 9 odst. 9.5.1. je Výbor ČOS orgán složený z vyslanců žup, případně jejich náhradníci atd.

Toto spojení používá spousty jednacích a volebních řádů - např. Jednací řád Poslanecké sněmovny. Např. Rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 9 Cmo 18/2023, ze dne 20.9.2023 používá spojení "ze svého středu volí" toto spojení ve smyslu výše uvedeném.

Být vyslancem automaticky neznamená kandidovat. Je to oprávnění být součástí VH. Jednota zároveň může, ale nemusí doporučit v této souvislosti kandidáty na členství - tedy pokud jednota bude mít 5 vyslanců může z jednoho učinit kandidáta na členství v předsednictvu župy.

Je možné, aby při dostatečném množství kandidátů volební komise navrhla delegátům valné hromady k odhlasování pravidlo, že do dalšího kola nepostoupí kandidát s nejmenším počtem hlasů, nebo při rovnosti všichni kandidáti s nejmenším počtem hlasů? Přijetím tohoto pravidla by se volby urychlily a mohly napomoci jistému zvolení komplexního výboru jednoty.

Dle čl. 13 odst. 13.4. se hovoří o tom, že ve všech orgánech ČOS je způsob voleb stanoven volebními příslušnými řády. Co se týče jednoty, je to Směrnice č. 2/2023 o konání valných hromad.

Tato směrnice hovoří v čl. 6 konkrétně v odst. 7, 8, 9, 10 a 11 konkrétní způsob voleb.

7. Volba starosty probíhá samostatně. Zvolen je ten kandidát, který získá nadpoloviční většinu hlasů přítomných zletilých členů nebo delegátů. Nezíská-li žádný z kandidátů na určitou funkci nadpoloviční většinu hlasů, koná se neprodleně podle stejných zásad 2. kolo voleb, do kterého postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů. Není-li ani tato volba úspěšná, koná se podle stejných zásad 3. kolo voleb (opakování 2. kola). Volby místostarosty, jednatele a hospodáře probíhají stejným způsobem (samostatně).

8. Činovníci programových útvarů jednoty (náčelník, náčelnice, vzdělavatel a předseda odboru sportu) zvolení na VH svého útvaru se stávají členy výboru jednoty bez volby na VH jednoty a VH vezme tuto skutečnost na vědomí.

9. Pokud v jednotě pracuje programový útvar a ten si na své VH nezvolil svého činovníka, pak VH jednoty volí tohoto činovníka (náčelník, náčelnice, vzdělavatel nebo předseda odboru sportu) samostatně. V případě, kdy v jednotě není ustaven některý z programových útvarů, volí VH jednoty tyto činovníky podle potřeby, a to jednotlivě podle bodu 7 nebo společně podle bodu 10 této směrnice.

10. Volby zbývajících členů výboru jednoty probíhají společně a mohou proběhnout i bez uvedení konkrétní funkce. Jednotlivé funkce se v takovém případě následně stanov podle velikosti, činnosti a potřeby konkrétní jednoty na jednání výboru (správce, kronikář, zdravotník, matrikář, redaktor, pokladník, archivář apod.)

11. Zvoleni jsou ti kandidáti, kteří získají v 1. kole nadpoloviční většinu hlasů. Pokud se nepodaří činovníky zvolit v 1. kole, proběhne na volná místa 2. kolo, do kterého postoupí všichni neúspěšní kandidáti z 1. kola. Není-li ani tato volba úspěšná, volební komise podle těchto zásad vyhlásí 3. kolo, případně další kola voleb.

Občanský zákoník ponechává tuto úpravu na vnitřních předpisech daného Spolku. Jak stanovy tak směrnice nehovoří o možnostech jak to činit, ale upravjí způsob jak mají volby proběhnout. Tudíž pokud byste přijali jiné řešení, které není v souladu s výše uvedeným postupem mohl by případně neúspěšný kandidát napadnout platnost voleb, postup během voleb a s tím související platnost daného usnesení z VH.

Jsme jednota, která má dva sportovní oddíly, přičmež v jednom z nich nechtějí zvolit svého předsedu (nikdo to nechce dělat). Tím nám vázne sestavení odboru sportu a tím i zvolení předsedy odboru sportu. Výbor jednoty tvrdí, že předseda odboru sportu být zvolen nemusí, kooptovat ho nemůžeme/nemusíme, takže prostě předsedu odboru sportu nemáme. Je tento postup správný? Není problém v tom, že by měli nějak hospodařit, což mohou jen velmi těžko, když nemají předsedu, místopředsedu, hospodáře?

Stanovy a Směrnice ČOS č. 5/2019 - Závazný pokyn k organizování sportu v rámci Odboru sportu ČOS a směrnice č. 2/2023 - o konání valných hromad.

Článek 7 odst. 7.7.1. Stanov stanoví, že Výbor jednoty má nejméně tři členy. Dále dle odst. 7.7.3.4. Výbor zřizuje podle potřeby odbory, sbory, sportovní oddíly nebo komise a nefunkční zrušuje.

Dále dle č. 7 odst. 7.6.6. Stanov stanoví před skončením funkčního období výboru jednoty volební VH počet členů výboru jednoty a volí starostu, místostarostu(y), jednatele, případně hospodáře a další členy výboru jednoty, jejich náhradníky, a to včetně náčelnice, náčelníka, vzdělavatele a předsedy odboru sportu (dále jen „OS“), které v jejich nepřítomnosti zastupují v plném rozsahu práv a povinností jejich zástupci zvolení VH. Funkce starosty, jednatele a hospodáře jsou navzájem neslučitelné. Pokud ale existují v jednotě cvičitelské sbory, vzdělavatelský odbor a OS, volí náčelnici, náčelníka, vzdělavatele a předsedu OS a jejich zástupce tyto sbory a odbory a jimi zvolené členy předkládají VH na vědomí jakožto členy výboru jednoty.

Směrnice č. 2/2023 o konání valných hromad stanoví v čl. 6 odst. 8 a 9, že Činovníci programových útvarů jednoty (náčelník, náčelnice, vzdělavatel a předseda odboru sportu) zvolení na VH svého útvaru se stávají členy výboru jednoty bez volby na VH jednoty a VH vezme tuto skutečnost na vědomí.

9. Pokud v jednotě pracuje programový útvar a ten si na své VH nezvolil svého činovníka, pak VH jednoty volí tohoto činovníka (náčelník, náčelnice, vzdělavatel nebo předseda dboru sportu) samostatně. V případě, kdy v jednotě není ustaven některý z programových útvarů, volí VH jednoty tyto činovníky podle potřeby, a to jednotlivě podle bodu 7 nebo společně podle bodu 10 této směrnice.

Dle výše uvedené směrnice - organizace sportu - je stanoveno v čl. 3 písm. B) odst. 1 písm. e) že v případě malého počtu oddílů se mohou zástupci sportovních oddílů stát členy výboru jednoty (dle potřeby konkrétněji může řešit organizační řád příslušné jednoty).

Na základě výše uvedeného lze tedy dovodit, že pokud nemáte odbor sportu - tedy onen programový útvar volí se předseda odboru sportu podle potřeby. To by potom potvrzovalo i pravidlo dle směrnice o organizaci sportu, že pokud je malý počet oddílů MOHOU (ale nemusí) se stát členy výboru i jejich zástupci - tedy ne jenom předseda sportu.

Není to tedy otázka, potřeby, i když by to samozřejmě bylo ideální.

Může náčelnictvo župy volit jen řádně zvolený náčelník/náčelnice jednoty, nebo to může být i jiný člen "zastupující" jednotu?

Dle Stanov ČOs čl. 8 odst. 8.6.2. se VH župy účastní s hlasem rozhodujícím vyslanci jednot, kteří jsou zvoleni ve všech jednotách župy podle klíče určeného předsednictvem župy a dále náčelnice, náčelník, vzdělavatel a předseda OS zvolení příslušnými sbory a odbory a při volební valné hromadě župy také členové odstupujícího předsednictva župy. Právo účasti s hlasem poradním mají členové KK župy. VH se mohou bez hlasovacího práva účastnit i ostatní členové jednot dané župy a hosté.

Takže toto ustanovení říká, kdo se účastní VH župy s hlasem rozhodujícím.

U činovníků jako je starosta, místostarosta, jednatel, hospodář a dalších členů předsednictva župy probíhají volby na VH, a jsou voleni přes vyslance. U náčelníka a náčelnice se ve výše uvedené větě konstatuje, že ti jsou také členové předsednictva župy, tedy u nich volby neprobíhají, ti jsou zvoleni příslušnými sbory/odbory.

Na výboru jsme řešili nájem nebytových prostor v naší sokolovně. Výhodnost či nevýhodnost byla tak fifty fifty. Nakonec rozhodl hlas člena výboru, který byl zároveň předkladatel tohoto návrhu. Z mého pohledu šlo o střet zájmů. Můžeš mi poradit jak na tento hlas pohlížet. Osobně jsem chtěl, aby se hlasování nezúčastnil. Jelikož to v daný okamžik nebyl stavu nikdo rozhodnout, tak hlasoval. Je vůbec takový hlas platný?

Právo hlasovat měl a jeho hlas je platný. Stanovy ČOS v čl. 5 odst. 5.3.3. stanoví, že člen má povinnost chránit podle svých možností majetek jednot, žup a ČOS proti zneužití, poškození, zničení nebo odcizení a přispívat k jeho hospodárnému využití, nepoškozovat ekonomické zájmy jednot, žup a ČOS, zejména v případě možných střetů zájmů. Za střet zájmů považuji především situaci, ve které je člověk odpovědný dvěma nebo více různým autoritám jejichž požadavky na jeho chování se (více či méně zásadním způsobem) rozcházejí. Střetem zájmů je tedy stav, kdy určitý subjekt, který je povinen něco konat se současně dostává i do pozice subjektu, jemuž je takové konání ku prospěchu nebo naopak ke škodě. Nutno podoktnout, že střet zájmů neznamená automaticky nečestné jednání, spíš je to stav zvýšeného rizika, že bude dán průchod takovým jednáním, jako je klientelismus či korupce. Ve vztahu k členům orgánů spolku, občanský zákoník tento stav nijak zvlášť neřeší.

Lze tam nalézt ustanovení především § 437 odst. 1, které říká, že „zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného“. Uvedu hnedka případ, kdy by se to mohlo vztahovat konkrétně na tvůj dotaz - daný nájem by se týkal nějaké společnosti, která by u Vás v Sokole chtěla mít pronajaté prostory a daná společnost by založila vaši jednotu. Osoba, která hlasovala pro daný nájem a její hlas byl rozhodující by byla členem výboru daného spolku a zároveň zaměstnanec této společnosti nebo člen statutárního orgánu dané společnosti, která založila váš spolek. Tedy zastupovala by jak tu společnost, tak váš spolek.

Ale daná osoba podala návrh na nového nájemce, nikterak ho nezastupovala pouze doporučila a hlasovala o daném návrhu.

Takže já v popsané situaci nevidím střet zájmů mající za následek neplatné hlasování. Tato situace je spíš otázkou nějaké morálky, ale nikoliv důsledků mající za následek neplatnost či naplnění nějakého nečestného jednání spočívajícího ve střetu zájmů.

Pokud byla v jednotě mimořádná VH a bylo zvoleno nové vedení, musí se VH konat i v řádném termínu (mimořádná VH v roce 2023, řádný termín jen o rok později), nebo může nové vedení pokračovat další tři roky?

Pokud se konala mimořádná VH během funkčního období a byli zvoleni noví činovníci, měli by správně vykonávat svoji funkci do konce funkčního období a následně zvolit nové vedení na další funkční období v souladu s čl. 13 odst. 13.2., který říká, že funkční období volených orgánů na všech organizačních stupních ČOS je tříleté a končí na všech organizačních stupních zpravidla ve stejném kalendářním roce.

Takže ano, musí se konat VH v řádném termínu. Samozřejmě během fungování jednoty či župy může nastat mnoho situací, kdy je třeba svolat mimořádnou VH a dovolit nové vedení z důvodu např. že někdo odstoupí, ale vždy by se měla dodržovat délka funkčního období.

Může se člen tělocvičné jednoty zúčastnit jednání výboru jednoty? Jestli ano, za jakých podmínek?

Dle Stanov ČOS čl. 5 odst. 5.1.2. má člen ČOS, pokud plní své povinnosti vyplývající ze Stanov účastnit se schůzí odborů, sborů, oddílů a komisí, jejichž je členem, vyslovovat své názory a podávat návrhy. Nezletilí členové a členové, kteří nejsou plně svéprávní, mají právo účastnit se Valných hromad (dále jen „VH“) jednot bez práva hlasovat.

Dále dle č. 5 odst. 5.2 má zletilý plně svéprávný člen právo: 5.2.1. účastnit se VH jednoty s hlasem rozhodujícím a volit na ní, pokud nejde o VH delegátů podle čl. 7.6.2. těchto Stanov; 5.2.2. být volen nebo jmenován do všech orgánů a funkcí na všech organizačních stupních ČOS, pokud splňuje zákonné podmínky pro výkon příslušné funkce a pokud s tím souhlasí.

I zákon, který upravuje spolky, tedy občanský zákoník, říká ve svém ust. § 251, že každý člen je oprávněn účastnit se zasedání a požadovat i dostat na něm vysvětlení záležitostí spolku, vztahuje-li se požadované vysvětlení k předmětu zasedání členské schůze. Toto ustanovení se týká členské schůze, tedy nejvyššího orgánu spolku, tedy v našem případě valné hromady jednoty.

Výbor jednoty je statutárním orgánem jednoty, řídí činnost jednoty v období mezi VH a rozhoduje o všech věcech, které nejsou podle těchto Stanov vyhrazeny jinému orgánu. Schází se podle potřeby, alespoň pětkrát ročně, a je svoláván starostou. Je odpovědný VH jednoty.

Jak jsem uvedla výše, z občanského zákoníku a ze Stanov ČOS vyplývá, že člen má právo, které mu nemůže být odepřeno účastnit se schůzí nejvyššího orgánu pobočného spolku, tedy valné hromady. Avšak právo účastnit se jednání statutárního orgánu nemáte, resp. záleží na vůli daného orgánu, zda-li vám přítomnost jako hosta povolí.

Ale v případě, že by Výbor jednal o záležitosti týkající se Vaší osoby Stanovy říkají v čl. 5 odst. 5.1.6, že člen má právo být přizván k jednáním, která se týkají jeho osoby. Při rozhodnutí v jeho neprospěch má právo se do 15 dnů odvolat k výboru jednoty. Pokud v 1. instanci rozhodl výbor jednoty, může se tento člen odvolat k předsednictvu příslušné župy, které rozhodnutí buď potvrdí, nebo je zruší a vrátí výboru jednoty k novému projednání.

Jinak Stanovy v čl. 13 hovoří o tom, že orgány na všech organizačních stupních rozhodují usnesením, o kterém se pořizuje zápis. S tím by členové měli být vždy seznámeni.

V jednotě rezignoval na svoji funkci jednatel - jak máme postupovat? Můžeme do výboru kooptovat nového člena a zvolit ho jednatelem nebo musíme svolat mimořádnou VH?

Stanovy ČOS v čl. 13 odst. 13.8. říkají, že přestane-li zvolený člen kteréhokoliv orgánu vykonávat funkci, je na nejbližším zasedání orgánu (tedy toho orgánu, ze kterého přestal vykonávat svoji funkci zvolený člen) povolán náhradník, který byl zvolen nejvyšším počtem hlasů (pokud dříve byl zvolen náhradník). Takže by se na nejbližším zasedání Výboru měl povolat náhradník. Přijme-li náhradník funkci, stává se členem orgánu. Není-li řádně zvolený náhradník, pak volí náhradníka příslušní volitelé orgánu nebo se může výjimečně využít hlasování per rollam.

Pokud byl tedy zvolen náhradník přímo na pozici jednatele, měl by být povolán jako náhradník. Obecně ale mají jednoty problém obsadit výbor, natož volit ještě speciálně na VH jednoty náhradníka za jednatele. Proto je tam pak ta poslední věta, že pokud takový náhradník není, volí náhradníka volitelé VH, neboť ti jsou příslušnými pro volbu Výboru. K tomuto se může použít i hlasování per rollam.

Buď se tedy výbor dohodne, zda dočasně pověří výkonem funkce jiného člena výboru (do doby až bude svolána další řádná valná hromada, na které bude daný pověřený jednateleý dovolen do konce funkčního období výboru) a nebo, nenajde-li se ve výboru nikdo, kdo by danou funkci dočasně vykonával, svolat mimořádnou valnou hromadu a zvolit osobu jednatele.

Musí mít jednota živnostenské oprávnění, když pořádá akce?

Hlavní činností, na který nemusí mít spolek, resp. pobočný spolek živnostenské oprávnění je uvedeno ve stanovách. Je jím především dle čl. 2 odst. 2.2. Stanov ČOS: Hlavní činností ČOS je prostřednictvím tělesné výchovy a sportu, společenské a kulturní činnosti, prací s dětmi a mládeží, přispívat ke zvyšování fyzické, společenské, kulturní a duchovní úrovně svých členů a naší demokratické společnosti a vychovávat k mravnosti a občanské odpovědnosti.

Ve spolkovém rejstříku jako hlavní činnost máte zapsanou: Tělovýchovná, sportovní, kulturní a společenská činnost

Pro další tzv. vedlejší činnosti již je obecně třeba živnostenského oprávnění. V přílohách k živnostenskému zákonu lze najít seznam konkrétních činností, ke kterým je třeba příslušná živnost. Podle toho, jaké podmínky musíte pro jejich provozování splnit, zákon dělí živnosti na živnosti ohlašovací (volné, vázané a řemeslné) a koncesované. Obecně lze říci, že spolky tedy mohou vykonávat činnost, která vyžaduje živnostenské oprávnění, pouze jako činnosti vedlejší. Nositelem živnostenského oprávnění by byl přímo spolek jako právnická osoba.

Živnostenský úřad mohl případně mít na mysli případný pronájem prostorů pro akce pořádané jinými osobami a mohl by tím mít na mysli podnikání ve smyslu živnostenského zákona. Pro posouzení, k jakým činnostem je potřeba živnostenské oprávnění, doporučujeme projít přílohy k živnostenskému zákonu. Nejlepší cesta ale asi je přímo na úřad zajít a zeptat se.