Valné hromady a výbory

Je možné svolat valnou hromadu a rozhodnout o zrušení a likvidaci spolku (jednoty), i když členové ani statutární zástupci již dva roky neplatí členské příspěvky?

Ano, je to možné. I v této situaci je nutné postupovat podle stanov (čl. 7.11):

Rozhodnutí o zrušení: Jednota se ruší buď usnesením 2/3 všech zletilých členů na valné hromadě, nebo automaticky, pokud počet členů klesne pod tři. Likvidace a majetek: Majetkové vypořádání provede statutární orgán. Pokud tak neučiní, jmenuje likvidátora předsednictvo ČOS. Zbylý majetek připadne příslušné župě. Zánik: Spolek oficiálně zaniká až dnem výmazu ze spolkového rejstříku, o kterém rozhodne předsednictvo ČOS po dokončení likvidace.

Shrnutí: Neplacení příspěvků samo o sobě nebrání svolání valné hromady. Naopak, je to správná cesta, jak právně existující, ale nefungující spolek legálně ukončit.

Mohou členové Sokola hlasovat na valné hromadě (VH) on-line?

Ne, klasická on-line valná hromada není možná. Stanovy ani předpisy ČOS neumožňují konat volební zasedání prostřednictvím videokonference.

Existuje však alternativa – hlasování "per rollam" (korespondenční hlasování):

Co to je: Hlasování probíhá písemně bez fyzického nebo on-line setkání. Podle občanského zákoníku se za písemnou formu považuje i e-mail, pokud lze určit identitu hlasujícího. Kdy se smí použít: Pouze ve výjimečných a odůvodněných případech (např. hrozí nebezpečí z prodlení). Konkrétní případ: Stanovy (čl. 13.8) výslovně zmiňují "per rollam" jako možnost pro volbu náhradníka do orgánu, pokud není k dispozici žádný zvolený z řádných voleb.

Shrnutí: Pokud se koná klasická valná hromada, členové musí být přítomni osobně. On-line přenos s hlasováním stanovy neznají. Písemné hlasování (per rollam) je určeno jen pro krizové nebo specifické situace.

Co dělat, pokud se nám na volební valné hromadě nepodaří nikoho zvolit do kontrolní komise?

Kontrolní orgán je povinný. Každá jednota musí mít buď kontrolní komisi (KK), nebo alespoň jednoho člena pověřeného kontrolou. Bez tohoto orgánu není struktura jednoty kompletní.

Doporučený postup:

1. Příprava předem: Výbor by měl kandidáty do KK aktivně hledat a připravit kandidátku ještě před konáním valné hromady.

2. Pravidlo neslučitelnosti: Členem kontrolní komise nesmí být nikdo z výboru ani nikdo, kdo v jednotě vede účetnictví nebo hospodaří s penězi.

3. Krizové řešení: Pokud se v jednotě skutečně nikdo nenajde, lze se domluvit se župou. Členem pověřeným kontrolou může být (alespoň dočasně, než se najde trvalé řešení) i někdo ze župních orgánů.

Shrnutí: Zvolení kontrolního orgánu nelze prostě vynechat. Pokud nemáte vlastní lidi, požádejte o pomoc s obsazením této funkce svou župu.

Proč musí kandidáti do orgánů jednoty podepisovat písemný souhlas, když to není přímo ve stanovách? Jak má takový souhlas vypadat a stačí jedna společná tabulka?

Povinnost souhlasu je právní nutnost. I když ji možná nevidíte v jednom konkrétním odstavci stanov jako větu „musí být papír", opírá se o tyto pilíře:

1. Listina základních práv a svobod: Nikdo nesmí být nucen k práci nebo službě. Nemůžete tedy být zvoleni do funkce, kterou nechcete vykonávat.

2. Stanovy ČOS (čl. 5.2.2): Výslovně uvádějí, že člen má právo být volen, „pokud s tím souhlasí".

3. Občanský zákoník: Pro zápis do rejstříku je souhlas osoby s funkcí nezbytnou náležitostí.

Jak má souhlas vypadat? Forma není striktně předepsaná. Důležité je, aby bylo jasné, kdo souhlasí a s čím (do jaké funkce kandiduje).

• Společná tabulka v Excelu: Je to naprosto v pořádku. Stačí záhlaví ve smyslu: „Níže podepsaní kandidáti souhlasí se svou kandidaturou do orgánů TJ Sokol (název) pro funkční období (roky)".

• Náležitosti: U každého jména by mělo být datum narození (pro jasnou identifikaci) a vlastnoruční podpis.

• E-mail: E-mailový souhlas je sice možný pro interní potřeby volební komise, ale pro následný zápis do rejstříku budete stejně potřebovat dokument s (v mnoha případech úředně ověřeným) podpisem.

Shrnutí: Souhlas chrání kandidáty i jednotu. Jedna tabulka s podpisy všech kandidátů je praktické a právně čisté řešení.

Mohou být ve výboru jednoty dva nebo více příbuzných? Nepředstavuje to automaticky střet zájmů?

Ano, příbuzní ve výboru být mohou. Žádný právní předpis ani Stanovy ČOS výslovně nezakazují, aby rodinní příslušníci zasedali ve stejném orgánu.

Klíčové body:

1. Samotné příbuzenství není střet zájmů: To, že jsou lidé v rodinném vztahu, samo o sobě neznamená porušení pravidel. Střet zájmů nastává až v momentě, kdy by dotyční upřednostnili svůj soukromý (rodinný) prospěch před zájmy Sokola.

2. Povinnost péče řádného hospodáře: Každý člen výboru (bez ohledu na příbuzenství) musí jednat loajálně a chránit majetek jednoty. Pokud by rodinný vztah vedl k poškozování ekonomických zájmů jednoty, teprve tehdy by šlo o problém.

3. Rozdíl oproti firmám: U spolků je tato úprava volnější než u obchodních firem, kde jsou pravidla pro "osoby blízké" mnohem přísnější.

Shrnutí: Zvolení příbuzných je právně v pořádku. V praxi to však vyžaduje zvýšenou opatrnost při rozhodování o majetku nebo financích, aby se předešlo podezření, že rodina rozhoduje ve svůj prospěch na úkor jednoty.

Co dělat, když valná hromada nezvolí vedení (starostu, místostarostu, jednatele)?

Pokud nedojde k včasné volbě, spolek ztrácí statutární orgán a přestává být funkční. Zde jsou možnosti řešení:

• Opakování voleb: Dokud stávajícímu výboru nevypršelo funkční období, může (a měl by) svolat další valnou hromadu a pokusit se o volbu znovu.

• Svolání z podnětu členů (§ 248 OZ): Alespoň 1/3 členů nebo kontrolní orgán může podat podnět ke svolání schůze. Pokud ji statutární orgán do 30 dnů nesvolá, mohou ji iniciátoři svolat sami na náklady spolku.

• Jmenování soudem (§ 165 OZ): Na návrh osoby s právním zájmem (člen spolku, kontrolní orgán) může chybějící členy statutárního orgánu jmenovat soud. Je však nutné právní zájem doložit a prokázat.

• Krizové řešení (Stanovy ČOS): V nejkritičtější situaci se doporučuje využít ust. § 7.9 Stanov ČOS – tedy ustavení správního výboru, který jednotu povede až do doby, než se podaří zvolit nový výbor.

Je nutné při volební VH vyplňovat čestná prohlášení i u pokračujících členů výboru, nebo lze využít jen „změnový" režim?

I když stejná osoba ve funkci pokračuje, musí znovu potvrdit svou způsobilost a vyslovit souhlas se zápisem do veřejného rejstříku. Nikdo nesmí být zapsán proti své vůli, proto je pro každé další funkční období vyžadováno nové čestné prohlášení s úředně ověřeným podpisem. Tím se potvrzuje, že osoba se svým pokračováním souhlasí a nadále splňuje zákonné požadavky pro výkon funkce.

Kde najdu informaci, že se valné hromady jednotek musí konat do 31. 3.? Směrnice uvádí pouze termín „zpravidla do 30 dnů po sestavení účetní závěrky".

Podle Stanov ČOS (čl. 7.6.1) svolává výbor VH nejméně jednou ročně, zpravidla do 30 dnů po zpracování roční účetní závěrky. Termín konce března je doporučený a vychází z logiky účetních a zákonných povinností:

• Zákon o účetnictví: Účetní závěrka musí být schválena a následně uložena do sbírky listin ve spolkovém rejstříku (do 30 dnů od schválení).

• Návaznost žup: Po VH jednot následují VH žup, které rovněž schvalují své závěrky. Aby se všechny zákonné lhůty pro zveřejnění stihly a proces schvalování v rámci struktur ČOS plynule navazoval, je březnový termín pro jednoty optimálním řešením.

Má výbor jednoty povinnost zaslat členům podklady (účetní závěrku, zprávy) předem na e-mail, pokud o to požádají, aby se mohli na VH připravit?

Zákon ani vnitřní předpisy (Stanovy ČOS, Směrnice č. 2/2023) neukládají výboru povinnost zasílat podklady členům předem nebo je zveřejňovat v určité lhůtě před konáním VH. Povinné je pouze řádné svolání s uvedením programu. Pokud výbor umožní nahlédnutí do dokumentů až na místě, nepostupuje v rozporu s předpisy.

Doporučení pro praxi: I když to není povinné, včasné zpřístupnění podkladů (např. e-mailem nebo sdíleným diskem) vřele doporučujeme. Členové mají prostor se s materiály seznámit, což zajišťuje transparentnost a výrazně hladší průběh samotné valné hromady.

Může správce nebo administrativní pracovník (zaměstnanec jednoty) současně zastávat funkci člena výboru?

Ano, obecně tomu nic nebrání. Výkon volené funkce je odlišný od pracovněprávního vztahu. Je však nutné rozlišovat mezi těmito rolemi: práce správce či administrativy se řídí pracovní smlouvou, zatímco výkon funkce ve výboru musí být ošetřen smlouvou o výkonu funkce. Zaměstnanec spolku tedy může být zároveň voleným činovníkem.

Pokud členové výboru pokračují ve funkci i po valné hromadě, je nutné zasílat čestné prohlášení do rejstříku?

Pokud máte volební valnou hromadu a činovníci, kterým skončilo funkční období, ale byli znovuzvoleni, pokračují ve své funkci dál, tak je třeba opět zaslat se všemi dalšími dokumenty čestné prohlášení o způsobilosti i k těmto členům. Neboť není rozhodující, že jde o to, že pokračují, ale že jim skončilo funkční období a opět byli zvoleni do funkčního období nového. Tímto novým čestným prohlášením opět potvrzují, že jsou způsobilí pro další funkční období a nenastala u nich v tomto ohledu žádná změna.

Ve všech jednotách probíhají valné hromady, kde se volí vyslanci pro valnou hromadu župy. Musí být kandidát do předsednictva župy zároveň i vyslancem pro VH župy, nebo valná hromada jednoty zvolí příslušný počet vyslanců pro VH župy + a dále jednota může nominovat další kadidáty pro volbu do předsednictva župy?

Stanovy v čl. 8 odst. 8.6.5.4. hovoří o tom, že VH župy stanoví počet členů předsednictva župy a volí ze svého středu starostu, místostarostu(y), jednatele, hospodáře a další členy předsednictva župy a jejich náhradníky. Funkce starosty, jednatele a hospodáře župy jsou navzájem neslučitelné. Členy předsednictva župy jsou také náčelník, náčelnice, vzdělavatel a předseda OS, v jejichž nepřítomnosti je zastupují jejich zvolení zástupci;

Spojením "volí ze svého středu" vyvozuji závěr, že "střed" VH župy jsou vyslanci, kteří jsou zvoleni ve všech jednotách župy, náčelnice, náčelník, vzdělavatel a předseda OS a při volební valné hromadě župy také členové odstupujícího předsednictva župy.

Takto je například upraven i volební řád Výboru čOS, který též hovoří o volbách "ze svého středu" s tím, že dle čl. 9 odst. 9.5.1. je Výbor ČOS orgán složený z vyslanců žup, případně jejich náhradníci atd.

Toto spojení používá spousty jednacích a volebních řádů - např. Jednací řád Poslanecké sněmovny. Např. Rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 9 Cmo 18/2023, ze dne 20.9.2023 používá spojení "ze svého středu volí" toto spojení ve smyslu výše uvedeném.

Prosím o vysvětlení Stanov ČOS, čl. 7, bod 7.6.8, kde se píše: "vyslance a jejich náhradníky do VH župy podle klíče určeného župou. Může dále doporučit kandidáty na členství do předsednictva župy..." Valná hromada jednoty zvolí příslušný počet vyslanců pro VH župy a dále jednota může doporučit další kandidáty pro volbu do předsednictva župy. Rozumím tedy správně výkladu, že VYSLANEC nemusí být zároveň kandidátem do předsednictva župy?

Právě ve spojení "ze svého středu" vyvozuji závěr daného čl. 7, bod 7.6.8., že Jednota určí vyslance, ale být vyslancem automaticky neznamená kandidovat. Je to oprávnění být součástí VH. Jednota zároveň může, ale nemusí doporučit v této souvislosti kandidáty na členství - tedy pokud jednota bude mít 5 vyslanců může z jednoho učinit kandidáta na členství v předsednictvu župy. Pokud bude zvolen jiný kandidát než vyslanec a nikdo nenapadne legalitu volební VH či konkrétní volby - což by případně mohl být nějaký vyslanec, který nebyl v "konkurenci" zvolen a vyhrál onen jiný kandidát - tak bude zvolen onen jiný kandidát.

Když zasedá výbor jednoty, je povinností, aby zápis z jednání výboru byl přístupný v nějaké formě všem členům jednoty Pokud ano, v jaké formě, aby byla dostupná všem a ne jen těm, co mají různé sociální sítě?

Článek 13 odst. 13.3. Stanov ČOS říká, že všechny orgány ČOS na všech organizačních stupních rozhodují usnesením, o kterém se pořizuje zápis.

Povinnost zveřejňovat tento zápis (tedy zápis Výboru) stanovy neudávají, ani formu jak daný zápis případně zveřejnit. Na druhou stranu zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v ust. § 254 odst. 3 konstatuje, že každý člen spolku může nahlížet do zápisů ze zasedání za podmínek určených stanovami. Neurčí-li stanovy jinak, lze toto právo vykonat v sídle spolku. Účel tohoto ustanovení je nepochybný, jedná se o řádné vedení administrativních záležitostí spolku, tedy vedení zápisů a je zároveň garantováno jedno ze základních práv člena spolku, totiž právo na informace o spolkových záležitostech. Samozřejmě Výbor si může stanovit podmínky, kdy lze do zápisu nahlídnout, ale podmínky nesmí být šikanozní povahy, tedy například povolení nahlédnout do zápisů 1x ročně, nebo v nočních hodinách atd.

Výše uvedené lze shrnout především na jednání valné hromady, ale já osobně zastávám názor, že v souladu s našimi stanovami, tím, že všechny orgány rozhodují usnesením, o kterých se pořizuje zápis, tak člen má právo nahlížet i do těchto zápisů.

Setkali jsme se na župě u našich T. J. s rozdílným vyhodnocením návrhu na zápis, nebo možná s rozdílným výkladem stanov, i když si myslím, že níže uvedené rozhodnutí je správné, v praxi však těžko "uhlídatelné", ne-li nemožné. Jaké by to mohlo mít následky?

(Příklad z jednoty) Rejstříkový soud rozhodl o zápisu následovně:

Rejstříkový soud podanému návrhu v meritu věci vyhověl. U vymazávaných osob soud zapsal jako den zániku členství/funkce 23.3.2025 (nikoliv jak bylo uvedeno v návrhu 26.3.2025). Dle Stanov spolku, článek 13, odst. 13.2. je funkční období volených orgánů tříleté. U všech vymazávaných osob je v rejstříku jako den vzniku funkce/členství zapsáno datum 23.3.2022, tedy tříleté funkční období skončilo dne 23.3.2025.

Na základě tohoto rozhodnutí vznikly vlastně 2 - 3 dny, kdy nebyl v rejstříkovém soudu nikdo zapsán. Může to pro jednotu znamenat nějakou nepříjemnost?

U dalších našich jednot byl kolikrát rozdíl téměř 2 měsíce "bezvládí" a zapsali to bez problémů, jakoby jim tedy funkční období protáhli.

Myslím, že záleží na tom, komu se to dostane do ruky. Někomu stačí rok, jiný řeší každý den.

Funkce členů volených orgánů spolku vzniká (je platná i účinná) již okamžikem provedení volby. Zápis členů volených orgánů do spolkového rejstříku má tedy pouze tzv. deklaratorní povahu. To znamená, že tento zápis pouze osvědčuje již vzniklou skutečnost. Jinak řečeno členům statutárních (i jiných) orgánů – předseda, členové výboru apod. vzniká funkce a oprávnění s ní spojená již okamžikem jejich zvolení. Přesto je třeba tento úkon považovat za nesmírně důležitý.

Dokud totiž bude ve spolkovém rejstříku zapsán předchozí statutární orgán a někdo s ním bude jednat v dobré víře, že takto zapsaná osoba či osoby jsou kompetentní zastupovat daný spolek, pak takové jednání bude pro spolek závazné, byť k němu předchozí statutární orgán již oprávněn nebyl. Ve vlastním zájmu by tedy spolky měly návrh na zápis nově zvolených statutárních orgánů provést co nejdříve.

Zákonná lhůta pro provedení změny zápisu je stanovena na 15dnů a i když není stanovena žádná sankce při jejím porušení, je třeba důrazně doporučit její dodržení, a to právě s odkazem na výše uvedené.

I v případě, kdy spolek po skončení funkčního období svých orgánů zvolí tyto orgány ve stejném složení (tytéž osoby), je třeba provést zápis do spolkového rejstříku. A to obdobně, jakoby došlo ke zvolení orgánů v jiném složení. Tedy v inteligentním formuláři je třeba např. u „staronového“ předsedy navrhnout jeho výmaz a vyplnit zánik funkce (což je den provedení nové volby). Současně je třeba navrhnout jeho zápis (vyplnění jména, adresy atd.) a uvést den vzniku (opakovaný) funkce, což je opět den volby.

Pokud shora uvedené spolky neučiní, mohou mít problém s tím, že jejich partneři (a to především poskytovatelé dotací či grantů), kteří si dají tu práci a přečtou si stanovy spolku, nebudou považovat zapsaný statutární orgán za oprávněný jednat za spolek (budou mít za to, že funkční období mu s ohledem na původní zápis vzniku funkce již uplynulo). Dle informace z praxe některé rejstříkové soudy dokonce přistupují k výmazu zápisu statutárních orgánu po uplynutí jejich funkčního období, a to z moci úřední, což jsem pochopila, že to pak dělá ty nesrovnalosti. Daný spolek je pak v situaci, kdy nemá zapsán žádný statutární orgán. To, že ho nemá zapsaný může činit samozřejmě problémy vůči třetím osobám, ale fakticky pobočný spolek statutární orgán, který je oprávněn za spolek jednat má. Jak bylo uvedeno výše, zápis je pouze deklaratorní povahy (nikoliv konstitutivní).

Pro doplnění je třeba uvést, že rozhodně nestačí zaslat rejstříkovému soudu jen rozhodnutí/usnesení o opakovaném zvolení původních funkcionářů. Zápis do spolkového rejstříku je totiž primárně založen na principu návrhu samotného spolku. Jen některé zápisy provádí rejstříkový soud tzv. z moci úřední (sám od sebe). Zjednodušeně řečeno soud zapíše pouze to, co si spolek sám navrhne na předepsaném formuláři (pokud samozřejmě takový návrh neodporuje zákonu).

Obdrželi jsme od MHMP oznamovací dopis o poskytnutí dotace, ve kterém se uvádí, že smlouva musí být opatřena zaručeným elektronickým podpisem oprávněných osob. Naše jednota žádné elektronické podpisy nemá. Jak máme postupovat v případě, že za naši jednotu podepisují dva statutáři?

Uznávaným elektronickým podpisem se rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný podpis (§ 5 zák. č. 297/2016 Sb.). Nutnost použít uznávaný elektronický podpis vyplývá z § 5 zák. č. 297/2016 Sb. Účelem kvalifikovaného certifikátu, na kterém je tento podpis založen, je garantovat identitu podepisující osoby. Tato garance je založena na principu důvěry. Stát poskytuje akreditaci certifikačním autoritám k poskytování certifikačních služeb. Akreditované certifikační autority žadatelům na základě prokázání totožnosti vydávají kvalifikované certifikáty. Tyto osoby pak pořízené certifikáty používají k podepsání elektronických dokumentů, kterými jednají např. s úřadem. Úřad u podaného elektronicky podepsaného dokumentu skrze certifikát ověří identitu podepisující osoby, zda se za její identitu zaručuje akreditovaná, tedy důvěryhodná, certifikační autorita a dále prověří, že je certifikát platný a že nebyl vlastníkem nahlášen jako zcizený.

Datová schránka nahrazuje jak elektronický, tak i vlastnoruční podpis - tedy úkon učiněný datovou schránkou má tedy stejné účinky jako úkon učiněný písemně. Jak říká zákon č. 300/2008 Sb., v ust. § 18 odst. 2 - Procesní úkon, učiněný prostřednictvím datové schránky za podmínek uvedených v §18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb. má stejné účinky jako procesní úkon učiněný písemně a podepsaný osobou, pro kterou byla zřízena datová schránka.

Avšak pozor, to neplatí pro smlouvy, které jsou odesílány rovněž datovou schránkou. Zde podpisy smluvních stran musí být uvedeny, v tomto případě se fikce podpisu neuplatní.

Já osobně se přikláním k tomu, že jediné co by daný uznávaný elektronický podpis nahradilo je vlastnoruční podpis (pozor žádné scannování, či razítka s podpisem). Je však otázkou, zda příslušný úřad bude chtít danou smlouvu v listinné podobě s vlastnoručním podpisem obou oprávněných statutárních zástupců.(můžete si ověřit u nich). Proto doporučuji elektronický podpis zřídit neboť vůči úřadu se opravdu komunikuje pouze s uznávaným elektronickým podpisem. Tedy aby každý kdo má oprávnění podepisovat (Stanovy říkají, kdo činí písemné jednání) měl svůj uznávaný elektronický podpis.

Může být hlasování o novém členu Kontrolní komise per rollam, nebo musí být svolána mimořádná valná hromada?

Dle čl. 13 odst. 13.8. Stanov - Přestane-li zvolený člen kteréhokoli orgánu vykonávat funkci, je na nejbližší zasedání orgánu povolán náhradník, který byl zvolen nejvyšším počtem hlasů. Přijme-li náhradník funkci, stává se členem orgánu. Není-li řádně zvolený náhradník (tedy nebyl-li zvolen), pak volí náhradníka příslušní volitelé orgánu (což je valná hromada) nebo se může výjimečně využít hlasování per rollam. Odstoupí-li činovník voleného orgánu ze své funkce prohlášením, zaniká výkon jeho funkce dva měsíce po obdržení tohoto prohlášení příslušným orgánem, případně dle vzájemné dohody. Odstupující činovník musí do ukončení vykonávané funkce zajistit odpovídající předání výkonu této funkce.

Kdo je zodpovědný za uvedení listin na Justici.cz?

ČOS (hlavní spolek) a všechny jednoty i župy (pobočné spolky) jsou vedeny u rejstříkového soudu v Praze – Městský soud v Praze. Jednoty a župy musí zajišťovat aktualizaci zapsaných údajů ve spolkovém rejstříku (zvláště např. po konání volebních VH) a prostřednictvím ČOS (organizačního oddělení) se tyto změny podávají na Městský soud v Praze. Výbor jako statutární orgán by tedy měl dát do kupy potřebné dokumenty (tedy hlavně vyplnit a zajistit čestná prohlášení) a zaslat tyto dokumenty organizačnímu oddělení ČOs, který následně jako hlavní spolek podá návrh na zápis. Kontaktujte případně paní Evu Bečvářovou z organizačního oddělení ČOS.

V jednotě nám rezignoval na svoji funkci jednatel - jak máme postupovat? Pátrala jsem ve stanovách, ale vůbec z toho nejsem moudrá - můžeme do výboru kooptovat nového člena a zvolit ho jednatelem nebo musíme svolat mimořádnou VH ?

Stanovy ČOS v čl. 13 odst. 13.8. říkají, že přestane-li zvolený člen kteréhokoliv orgánu vykonávat funkci, je na nejbližším zasedání orgánu (tedy toho orgánu, ze kterého přestal vykonávat svoji funkci zvolený člen) povolán náhradník, ktery byl zvolen nejvyšším počtem hlasů (pokud dříve byl zvolen náhradník). Takže by se na nejbližším zasedání Výboru měl povolat náhradník. Přijme-li náhradník funkci, stává se členem orgánu. Není-li řádně zvolený náhradník, pak volí náhradníka příslušní volitelé orgánu nebo se může výjimečně využít hlasování per rollam.

Tomuto ustanovení rozumím tak, že pokud byl zvolen náhradník přímo na pozici jednatele, měl by být povolán jako náhradník. Domnívám se však, že obecně mají jednoty problém obsadit výbor, natož volit ještě speciálně na VH jednoty náhradníka za jednatele. Proto je tam pak ta poslední věta, že pokud takový náhradník není, volí náhradníka volitelé VH, neboť ti jsou příslušnými pro volbu Výboru. K tomuto se může použít i hlasování per rollam.

Já osobně vidím řešení situace nyní takové - buď se ve Výboru dohodnete, zda dočasně pověříte výkonem funkce jiného člena výboru (do doby až bude svolána další řádná valná hromada, na které buď daného pověřeného jednatele dovolíte do konce funkčního období výboru) a nebo, nenajde-li se ve Výboru nikdo, kdo by danou funkci dočasně vykonával, svolat mimořádnou valnou hromadu a zvolit osobu jednatele.

Kdo rozhoduje o použití peněz tělocvičné jednoty?

Dle Stanov ČOS odst. 7.7. rozhoduje především Výbor (statutární orgán) o konkrétních opatřeních v hospodaření jednoty a sestavuje návrh rozpočtu a plánu činnosti na příští období.

Na naší VH se bude schvalovat i účetní uzávěrka a volit noví činovníci. Deset dní před VH jsem požádala o zaslání podkladů k VH předem do mého emailu, abych se mohla řádně připravit na jednání. Výbor mi nic nezaslal a odpověděl, že s dokumenty se můžu seznámit až před konáním VH. Domnívám se, že tento postup výboru je v rozporu se Stanovami ČOS. Je můj požadavek oprávněný?

Dle čl. 7 odst. 7.6.1. Stanov ČOS musí pozvánka na VH obsahovat program VH. Dle Směrnice č. 2/2023 o konání valných hromad, musí pozvánka obsahovat program jednání, zahrnující zejména volbu mandátní a návrhové komise, zhodnocení uplynulého roku (zprávy o činnosti jednoty, odborů, oddílů apod.), schválení účetní závěrky za uplynulý rok, plán činnosti na další období, návrh rozpočtu na další rok apod. V případě volební VH i volbu volební komise, volbu činovníků (starosty, místostarosty, jednatele apod.), členů výboru a kontrolní komise jednoty ust. § 249 občanského zákoníku stanoví, že zasedání členské schůze se svolává vhodným způsobem ve lhůtě určené stanovami, jinak nejméně třicet dnů před jeho konáním. Z pozvánky musí být zřejmé místo, čas a pořad zasedání.

Z žádného předpisu, který se vztahuje na valné hromady spolků (pobočných spolků) tedy nevyplývá povinnost svolatele valné hromady Jednoty zaslat podklady pro jednání současně s pozvánkou na valnou hromadu či určitý počet dnů, kdy by měly být podklady zaslány členům před konáním valné hromady. Takováto povinnost je přímo stanovena např. pro jednání předsednictva ČOS nebo Výboru ČOS.

I přesto, že právní předpisy vztahující se na valnou hromadu Jednoty výslovně tuto povinnosti nestanovují, je to v praxi velmi žádoucí, neboť dostatečný prostor k seznámení se s podklady pro jednání zajistí mnohem hladší průběh valné hromady a přijetí navrhovaných usnesení. V praxi lze materiály rozeslat emailem, či rozeslat informaci, kde mohou členové nahlédnout na podklady - například vzdálený přístup - sdílený disk, v kanceláři starosty atd. Účelem valné hromady je dosáhnout rozhodnutí (usnesení) a to může být mnohem obtížněji proveditelné, pokud členové nebudou dostatečně seznámeni s materiály. Pro hladký průběh valné hromady je kvalitní příprava všech podkladů zásadní, a já vřele doporučuji učinit vše tak, aby členové měli dostatečný prostor se s materiály seznámit.

Každopádně Výbor nepostupuje v rozporu s vnitřními předpisy, ani s jinými předpisy, pokud dá možnost seznámit se s materiály na místě. Je však otázkou, zda takovýto přístup zajistí výše uvedený hladký průběh valné hromady.

Za co zodpovídá člen výboru tělocvičné jednoty a v jakém rozsahu?

Pobočné spolky, tedy jednoty jsou jako právnické osoby odpovědné za spoustu činností - provozování sportovišť, areálů, pořádání akcí, tréninků a mnoho dalšího. Proto se doporučuje sjednání pojištění odpovědnosti pro daný pobočný spolek, pojištění majetku spolku a také pojištění osobní odpovědnosti statutárních orgánů. To jsou tři zcela jiné problematiky.

Nejdříve tedy odpovědnost právnické osoby (tedy Jednoty) - Jednota je způsobilá být ze své činnosti odpovědná třetím osobám. Pokud osoby, kterými je spolková činnost vykonávána (činovníci, členové, zaměstnanci, cvičitelé....) nepřekročí zcela zjevně své pravomoci, pak za škodu způsobenou jejich jednáním nese odpovědnost spolek, nikoliv výše uvedené osoby osobně. Např. cvičitel povede standardním způsobem trénink, a přesto dojde k úrazu pak za případnou odpovědnost za úraz při tréninku nese klub, nikoliv trenér. Jedná se o odpovědnost "jako by mířenou ven" ... vůči třetím osobám. Což by byl případ např. náčiní (např. instalace kruhů do tělocvičny). Pokud by se na např. někdo zranil na instalovaných kruzích na kterých nebyla revize někdo zranil, pořád by se jednalo o odpovědnost spolku jako takového. Poté by se muselo zjistit, kdo za revize je zodpovědný nebo kdo jimi byl pověřen a po něm by pak měl spolek vymáhat škodu, kterou musel vyplatit zraněné osobě (tzv. regresní nárok).

Druhá odpovědnost je člena orgánů spolku, tedy statutárního orgánu - Základní funkcí této odpovědnosti je ochrana spolku vůči chybnému jednání členů jeho orgánů. Nejedná se tedy o ochranu třetích osob jak bylo uvedeno výše, ale uplatní se "jakoby dovnitř spolku". Tedy v případech kdy spolku vznikne škody jednáním člena jeho funkcionáře. A tou jsou odpovědni všichni členové statutárního orgánu - žádný poměr tam neexistuje, prostě kdo je statutárním orgánem tak je odpovědný. Jedná se například o dodržování svých kompetencí, provádění a dodržování usnesení valné hromady, péče řádného hospodáře při hospodaření s majetkem spolku atd.

Jako příklad této odpovědnosti např. u náčiní do tělocvičny by muselo být to, že třeba starosta a jednatel podepsali smlouvu o instalování kruhů, kdy by třeba touto zakázkou vznikla spolku škoda, že by za ně spolek musel platit nelogicky velmi nepřiměřené nájemné. Spolek by pak mohl následně po těchto dvou osobách požadovat náhradu škody spočívající v rozdílu mezi běžnými cenami a cenou sjednanou. Porušení zásady péče řádného hospodáře se dá učinit i nedbale, tedy to znamená, že statutární orgán měl kontroloval nějakou osobu, která třeba pro spolek něco činí za peníze, a nedělal to, a třeba ta osoba svým jednáním způsobila spolku škodu (třeba podvodným jednáním se obohatila na úkor spolku). I tady dochází k porušení péče řádného hospodáře.

Pokud by Výbor svým usnesením (rozhodnutím) schválil něco čím by spolku vznikla škoda (např. nevýhodný pronájem něčeho, platba za nějaké služby, které spolek nepotřebuje, či jsou jakkoliv předražené, a mnoho dalšího) ručí takto prostě celý statutární orgán a spolek může opět vymáhat škodu po celém výboru. Na druhou stranu, samozřejmě se počítá s tím, že každá osoba nemusí vše vědět a umět, a pro dodržení povinnosti péče řádného hospodáře postačí nebo resp. je žádoucí, např. zkonzultování dané problematiky s odborníkem, nechat si udělat odborné stanovisko, posudek, nechat si pomoci od právníka atd. atd. Členové orgánu odpovídají pouze a jen pouze, když jednají v rozporu s péčí řádného hospodáře.

Odpovědni takto jsou členové všech volených či jmenovaných orgánů z titulu své činnosti, které v orgánech vykonávají. Nikoliv pouze statutární orgány.

Proto se doporučuje uzavřít pojištění odpovědnosti statutárních orgánů. ČOS nemá uzavřenou rámcovou smlouvu, ze které by se dalo vycházet jako zprostředkovatele pro své členy a která by nabídla nějaké příznivější sazby než tržní nabídky. Tudíž je na uvážení jednoty, která nabídka bude nejvhodnější či se nejvíce bude hodit na činnosti, které vykonává.

V naší jednotě končí 6 členů výboru z 8 svoji činnost v Sokole. Dva z výboru pokračujeme dál a ucházíme se o posty starostky a jednatele. Mám obavy o správnost účetní závěrky za 2024. Co se stane pokud ji na VH neschválíme? Resp. nebude lepší ji většinou schválit, menšina bude proti (já a další, zatím kandidáti do výboru a kontrolní komise jednoty )? Přemýšlím tak proto, abych mohla výsledek účetní závěrky napadnout.

Pokud není schválená učetní závěrka, je nutné svolat další valnou hromadu, aby byla schválena orgánem, který k ní je kompetentní. Pokud by totiž účetní závěrka nebyla schválena orgánem, který je k tomu příslušný, tak takový postup nelze označit za "péči řádného hospodáře".

Také je nutné mít na vědomí povinnost zveřejnění účetní závěrky ve spolkovém rejstříku, neboť nesplnění takové povinnosti má za následek případnou sankci. ZveřejŇuje se založením do sbírky listin a zveřejňuje se do 30 dnů od jejího schválení příslušným orgánem). Nejpozději musí být však zveřejněna do 12 měsíců od rozvahového dne dané účetní závěrky, a to i když nebyla řádně schválena. Pokud účetní závěrka nebyla schválena, je nezbytné ji zveřejnit s uvedením informace, že schválení neproběhlo, nebo účetní závěrka schválena nebyla (§ 21a odst. 2 zákona o účetnictví).

Takže pokud ji neschválíte je možné to řešit dle mého názoru následovně:

1) Nechat si zkontrolovat účetní závěrku odborníkem, který kvalifikovaně posoudí, zdali je v pořádku a odpovídá skutečnému stavu účetnictví. Pokud účetní závěrka v pořádku není, je žádoucí vyzvat původní výbor k nápravě, tedy k předložení řádné účetní závěrky, která by plně odpovídala zákonným požadavkům. Za řádné hospodaření a vedení účetnictví je odpovědný právě statutární orgán a byl by také povinen nahradit spolku škodu, která by vznikla porušením jeho povinností na úseku účetnictví.

2) Účetní závěrka má dle názoru Vašeho vady a i přesto byla schválena. V tomto případě se budeme pohybovat v mezích ust. § 258 občanského zákoníku, podle kterého každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku. Lhůta pro podání návrhu k soudu je tříměsíční.

Máme kandidáty, kteří se ucházejí jak o pozici starosty, tak jednatele. Musejí uvést, do jaké pozice je ten který kandidát oddílem navrhován? Když daný kandidát neuspěje, může v tuto chvíli nahlásit svoji kandidaturu na jednatele a pak dál třeba na hospodáře a pak dál třeba na člena Výboru?

Dle směrnice č. 2/2023 o konání valných hromad Výbor jednoty připraví pro VH návrh kandidátek pro volby činovníků a kandidátní komise (je-li ustanovena) nebo výbor není -li ustanovena kandidátní komise shromažďuje návrhy na kandidáty DO JEDNOTLIVYCH FUNKCÍ. To znamená, kandidátní listina by měla obsahovat informaci o tom, do jaké funkce je připraven kandidát kandidovat. K podávání návrhů jsou oprávněny oddíly a odbory jednoty i jednotliví zletilí členové jednoty. Návrhy kandidátů do funkcí musí být připraveny v písemné podobě a hlavně s nimi kandidáti musí souhlasit. Předpokládám, že pokud navrhuje oddíl tak ví, kam dotyčného navrhuje nebo by si přál navrhnout. Finální podoba kandidátní listiny však závisí na výboru.

Někdy právní úprava není toliko jasná, jak bychom si představovali a odpovědi je nutné nacházet ve spojení s právní úpravou v občanském zákoníku či v principech na kterých právní úprava spolkového práva stojí a to především, není-li něco výslovně zakázáno a není-li to v rozporu s dobrými mravy, veřejným pořádkem atd. je to povolné. Proto se domnívám, že nic nebrání tomu, aby během valné hromady byl zvolen výbor i způsobem jak píšeš, hlavně aby byl zajištěn chod jednoty a vše proběhlo v rámci řádného svolání valné hromady.

Musí být ve výboru dva náčelníci, předseda odboru sportu, vzdělavatel? Zvlášť, když některé tyto pozice jsou čistě formální. Musí být výbor T. J. v lichém počtu? Jasně vím, že nejmenší počet jsou tři.

Článek 7 odst. 7.6.6. jasně říká, že před skončením funkčního období výboru jednoty stanoví volební VH počet členů výboru jednoty a volí starostu, místostarostu(y), jednatele, případně hospodáře a další členy výboru jednoty, jejich náhradníky, a to včetně náčelnice, náčelníka, vzdělavatele a předsedy odboru sportu (dále jen „OS“), které v jejich nepřítomnosti zastupují v plném rozsahu práv a povinností jejich zástupci zvolení VH. Pokud existují v jednotě cvičitelské sbory, vzdělavatelský odbor a OS, volí náčelnici, náčelníka, vzdělavatele a předsedu OS a jejich zástupce tyto sbory a odbory a jimi zvolené členy předkládají VH na vědomí jakožto členy výboru jednoty.

Nikde není stanoveno, že musí být lichý počet v kolektivním statutárním orgánu.

Existuje vnitřní předpis pro činnost tělocvičné jednoty?

Neexistuje. Tělocvičné jednoty jako pobočné spolky jsou samostatné právní subjekty, a mohou si fungování upravit dle svých interních předpisů, které však musí být v souladu se Stanovami ČOS a občanským zákoníkem.

Je součástí pozvánky na VH jednoty účetní závěrka, rozvaha a rozpočet?

Ust. § 249 občanského zákoníku stanoví, že zasedání členské schůze se svolává vhodným způsobem ve lhůtě určené stanovami, jinak nejméně třicet dnů před jeho konáním. Z pozvánky musí být zřejmé místo, čas a pořad zasedání.

Může se člen tělocvičné jednoty Sokol zúčastnit jednání výboru jednoty? Jestli ano, za jakých podmínek?

Dle Stanov ČOS čl. 5 odst. 5.1.2. má člen ČOS, pokud plní své povinnosti vyplývající ze Stanov účastnit se schůzí odborů, sborů, oddílů a komisí, jejichž je členem, vyslovovat své názory a podávat návrhy. Nezletilí členové a členové, kteří nejsou plně svéprávní, mají právo účastnit se Valných hromad (dále jen „VH“) jednot bez práva hlasovat;

Dále dle č. 5 odst. 5.2 má zletilý plně svéprávný člen právo: 5.2.1. účastnit se VH jednoty s hlasem rozhodujícím a volit na ní, pokud nejde o VH delegátů podle čl. 7.6.2. těchto Stanov; 5.2.2. být volen nebo jmenován do všech orgánů a funkcí na všech organizačních stupních ČOS, pokud splňuje zákonné podmínky pro výkon příslušné funkce a pokud s tím souhlasí.

I zákon, který upravuje spolky, tedy občanský zákoník říká ve svém ust. § 251, že každý člen je oprávněn účastnit se zasedání a požadovat i dostat na něm vysvětlení záležitostí spolku, vztahuje-li se požadované vysvětlení k předmětu zasedání členské schůze. Toto ustanovení se týká členské schůze, tedy nejvyššího orgánu spolku, tedy v našem případě valné hromady Jednoty.

Výbor jednoty je statutárním orgánem jednoty, řídí činnost jednoty v období mezi VH a rozhoduje o všech věcech, které nejsou podle těchto Stanov vyhrazeny jinému orgánu. Schází se podle potřeby, alespoň pětkrát ročně, a je svoláván starostou. Je odpovědný VH jednoty.

Jak jsem uvedla výše, z občanského zákoníku a ze Stanov ČOS vyplývá, že člen má právo, které mu nemůže být odepřeno účastnit se schůzí nejvyššího orgánu pobočného spolku, tedy valné hromady. Avšak právo účastnit se jednání statutárního orgánu nemáte, resp. záleží na vůli daného orgánu, zda-li vám přítomnost jako hosta povolí.

Ale v případě, že by Výbor jednal o záležitosti týkající se Vaší osoby Stanovy říkají v čl. 5 odst. 5.1.6, že člen má právo být přizván k jednáním, která se týkají jeho osoby. Při rozhodnutí v jeho neprospěch má právo se do 15 dnů odvolat k výboru jednoty. Pokud v 1. instanci rozhodl výbor jednoty, může se tento člen odvolat k předsednictvu příslušné župy, které rozhodnutí buď potvrdí, nebo je zruší a vrátí výboru jednoty k novému projednání.

Jinak Stanovy v čl. 13 hovoří o tom, že orgány na všech organizačních stupních rozhodují usnesením, o kterém se pořizuje zápis. S tím by členové měli být vždy seznámeni.

Může náčelnictvo župy volit jen řádně zvolený náčelník/náčelnice jednoty, nebo to může být i jiný člen "zastupující" jednotu?

Dle Stanov ČOs čl. 8 odst. 8.6.2. se VH župy účastní s hlasem rozhodujícím vyslanci jednot, kteří jsou zvoleni ve všech jednotách župy podle klíče určeného předsednictvem župy a dále náčelnice, náčelník, vzdělavatel a předseda OS zvolení příslušnými sbory a odbory a při volební valné hromadě župy také členové odstupujícího předsednictva župy. Právo účasti s hlasem poradním mají členové KK župy. VH se mohou bez hlasovacího práva účastnit i ostatní členové jednot dané župy a hosté.

Takže toto ustanovení říká, kdo se účastní VH župy s hlasem rozhodujícím.

Docházím k závěru, že u činovníků jako je starosta, místostarosta, jednatel, hospodář a další členy předsednictva župy probíhají volby na VH, a jsou voleni přes vyslanci. U náčelníka a náčelnice se ve výše uvedené větě konstatuje, že ti jsou také členové předsednictva župy, tedy u nich volby neprobíhají, ti jsou zvoleni příslušnými sbory/odbory.

Kandiduji v naší jednotě na starostu a chtěla bych se zeptat ohledně zápisů z výboru. U nás je praxe, že zápis z výboru je svatá věc a nikdo, mimo členy výboru, k němu nemá přístup. Já bych chtěla založit sdílený disk, na kterém by byly všechny pozvánky s programem a všechny zápisy. Tento disk by byl přístupný pro všechny cvičitele jednoty. Je to možné? Je zápis z výboru veřejný, myšleno v jednotě?

Neposkytnutí zápisu je naprosto v rozporu se stanovami ČOS, Směrnicí o pořádání valných hromad a i zákonem - občanským zákoníkem.

Už jenom směrnice č. 2/2023 o konání valných hromad v čl. 5 obsahuje komplexní úpravu distribuce zápisu a usnesení!

Článek č. 5

Distribuce zápisu a usnesení

1. Zápis a usnesení z VH musí být nejpozději do 20 dnů od konání VH doručen alespoň elektronicky všem oddílům a odborům jednoty. Příslušné sokolské župě zasílá jednota alespoň usnesení z VH.

2. Originál zápisu z VH včetně usnesení a příloh musí být u jednoty uložen podle zásad spisového a skartačního řízení (doporučuje se alespoň 10 let).

3. Zápis z VH včetně usnesení a příloh musí být členům jednoty a případně pověřenému činovníkovi župy nebo ČOS předložen na požádání k nahlédnutí.

4. Usnesení z volební VH musí být zasláno k uveřejnění do spolkového rejstříku. Zasílá se prostřednictvím (župy) ČOS včetně čestných prohlášení zvolených členů výboru a kontrolní komise jednoty dle schválené metodiky (viz dále článek č. 6 bod 19 a 20).

Občanský zákoník v ust. § 254 stanoví, že

(1) Statutární orgán spolku zajistí vyhotovení zápisu ze zasedání do třiceti dnů od jejího ukončení. Není-li to možné, vyhotoví zápis ten, kdo zasedání předsedal nebo koho tím pověřila členská schůze.

(2) Ze zápisu musí být patrné, kdo zasedání svolal a jak, kdy se konalo, kdo je zahájil, kdo mu předsedal, jaké případné další činovníky členská schůze zvolila, jaká usnesení přijala a kdy byl zápis vyhotoven.

(3) Každý člen spolku může nahlížet do zápisů ze zasedání za podmínek určených stanovami. Neurčí-li stanovy jinak, lze toto právo vykonat v sídle spolku.

Prosím o radu ve dvou situacích, které mohou nastat při volební valné hromadě.

1. situace: „zvolen je ten kandidát, který získá nadpoloviční většinu hlasů přítomných zletilých členů nebo delegátů“. Jsou 2 kandidáti na volenou funkci. Delegátů je na VH například 60, volba probíhá tajnou volbou. Celkový počet odevzdaných platných hlasovacích lístků je 50. Pro zvolení kandidáta je tedy třeba 26 hlasů, nebo 31? Nebo se to bude počítat z celkově odevzdaných vč. neplatných (nezakroužkovaný nikdo, nebo oba zakroužkovaní)?

2. situace: „zvoleni jsou (do výboru) ti kandidáti, kteří získají v 1. kole nadpoloviční většinu hlasů. Pokud se nepodaří činovníky zvolit v 1. kole, proběhne na volná místa 2. kolo, do kterého postoupí všichni neúspěšní kandidáti z 1. kola. Není-li ani tato volba úspěšná, volební komise podle těchto zásad vyhlásí 3. kolo, případně další kola voleb.“ Do 3. kola postupují všichni neúspěšní kandidáti z kola druhého? Nelze třeba pro 4. kolo volby nezahrnovat 2 kandidáty s nejmenším ziskem hlasů v kole předešlém?

Neplatné hlasy, ať už jejich neplatnost vyplývá z jakýchkoli skutečností - špatný způsob označení kandidáta, neoznačení žádného, malůvky a já nevím co všechno) se nikdy nepočítají do sčítání hlasů. Právě proto probíhá kontrola hlasovacích lístků a právě proto je nutné apelovat na členy, aby opravdu postupovali řádně a nikterak nezneplatnili lístek, neboť je potřeba nadpoloviční většina PŘÍTOMNÝCH delegátů/členů. Tedy v popisovaném případě 31 hlasů. Pokud 11 z nich nebude platných nebyl kandidát zvolen, neboť nedošlo k odevzdání 31 platných hlasů.

Na otázku č. 2 - Ano, podle stejných zásad by měly proběhnout všechny další kola. Protože dle čl. 13 odst. 13.4. se hovoří o tom, že ve všech orgánech ČOS je způsob voleb stanoven volebními příslušnými řády. Co se týče jednoty, je to Směrnice č. 2/2023 o konání valných hromad. Občanský zákoník ponechává tuto úpravu na vnitřních předpisech daného Spolku. Jak Stanovy tak Směrnice nehovoří o možnostech jak to činit, ale upravují způsob jak mají volby proběhnout. Tudíž pokud byste přijali jiné řešení, které není v souladu s výše uvedeným postupem mohl by případně neúspěšný kandidát napadnout platnost voleb, postup během voleb a s tím související platnost daného usnesení z VH. Předpokládám však, že by s přibývajícími koly, postupně kandidáti neúspěšní, tedy ty s nejmenšími počty hlasů měly postupně odstoupit z voleb.

Je možné, aby při dostatečném množství kandidátů volební komise navrhla delegátům valné hromady k odhlasování pravidlo, že do dalšího kola nepostoupí kandidát s nejmenším počtem hlasů, nebo při rovnosti všichni kandidáti s nejmenším počtem hlasů? Přijetím tohoto pravidla by se volby urychlily a mohly napomoci jistému zvolení komplexního výboru jednoty?

Dle čl. 13 odst. 13.4. se hovoří o tom, že ve všech orgánech ČOS je způsob voleb stanoven volebními příslušnými řády. Co se týče jednoty, je to Směrnice č. 2/2023 o konání valných hromad.

Tato směrnice hovoří v čl. 6 konkrétně v odst. 7, 8, 9, 10 a 11 konkrétní způsob voleb.

7. Volba starosty probíhá samostatně. Zvolen je ten kandidát, který získá nadpoloviční většinu hlasů přítomných zletilých členů nebo delegátů. Nezíská-li žádný z kandidátů na určitou funkci nadpoloviční většinu hlasů, koná se neprodleně podle stejných zásad 2. kolo voleb, do kterého postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů. Není-li ani tato volba úspěšná, koná se podle stejných zásad 3. kolo voleb (opakování 2. kola). Volby místostarosty, jednatele a hospodáře probíhají stejným způsobem (samostatně).

8. Činovníci programových útvarů jednoty (náčelník, náčelnice, vzdělavatel a předseda odboru sportu) zvolení na VH svého útvaru se stávají členy výboru jednoty bez volby na VH jednoty a VH vezme tuto skutečnost na vědomí.

9. Pokud v jednotě pracuje programový útvar a ten si na své VH nezvolil svého činovníka, pak VH jednoty volí tohoto činovníka (náčelník, náčelnice, vzdělavatel nebo předseda odboru sportu) samostatně. V případě, kdy v jednotě není ustaven některý z programových útvarů, volí VH jednoty tyto činovníky podle potřeby, a to jednotlivě podle bodu 7 nebo společně podle bodu 10 této směrnice.

10. Volby zbývajících členů výboru jednoty probíhají společně a mohou proběhnout i bez uvedení konkrétní funkce. Jednotlivé funkce se v takovém případě následně stanov podle velikosti, činnosti a potřeby konkrétní jednoty na jednání výboru (správce, kronikář, zdravotník, matrikář, redaktor, pokladník, archivář apod.)

11. Zvoleni jsou ti kandidáti, kteří získají v 1. kole nadpoloviční většinu hlasů. Pokud se nepodaří činovníky zvolit v 1. kole, proběhne na volná místa 2. kolo, do kterého postoupí všichni neúspěšní kandidáti z 1. kola. Není-li ani tato volba úspěšná, volební komise podle těchto zásad vyhlásí 3. kolo, případně další kola voleb.

Občanský zákoník ponechává tuto úpravu na vnitřních předpisech daného Spolku. Jak Stanovy tak Směrnice nehovoří o možnostech jak to činit, ale upravjí způsob jak mají volby proběhnout. Tudíž pokud byste přijali jiné řešení, které není v souladu s výše uvedeným postupem mohl by případně neúspěšný kandidát napadnout platnost voleb, postup během voleb a s tím související platnost daného usnesení z VH.

Prosím Vás o právní názor ke skutečnostem, které z mého pohledu ovlivnily samotné volby.

Fakta:
počet všech zletilých členů TJ = 142
prezenčně se zúčastnilo = 66 zletilých členů
předloženy byly plné moci = 53 plných mocí v okamžiku zahájení VH přítomno nebo zastoupeno = 119 zletilých členů

Dotaz zní, jestli je v pořádku, že volby proběhly se započtením z mého pohledu nestandardně vysokého počtu plných mocí (v mnoha případech měl jeden přítomný člen 3 plné moci tudíž při volbách disponoval 4 hlasy). Odůvodněnost důvodů vydání plných mocí se dá se říci nikterak neřešila (například přílohou typu lékařská zpráva z důvodu nemoci apod.).

Vnitřní právní předpisy upravují plnou moc v rámci valné hromady ve směrnici 2/2023 o konání valných hromad. V čl. 2 odst. 3 této směrnice se říká: V odůvodněných případech může nepřítomný člen pověřit plnou mocí v písemné formě jiného člena jednoty, aby jej na VH zastupoval. Člen jednoty může disponovat maximálně třemi plnými mocemi. Plnou moc nelze využít pro zastoupení delegáta, toho na VH zastoupí řádně zvolený náhradník. Tyto skutečnosti ohledně zastupování je nutné dokladovat prostřednictvím prezenční listiny v zápisu z VH.

Problematika plných mocí pro zastoupení člena spolku na zasedání nejvyššího spolkového orgánu není v textu občanského zákoníku výslovně zmíněna, tedy konkrétně upravena. Občanský zákoník zmiňuje však oprávnění každého člena účastnit se zasedání nejvyššího orgánu spolku Tato formulace je klíčová pro celý návazný výklad (pokud ovšem spolek nemá ve svých stanovách zastoupení přímo umožněno či zakázáno). My to máme připuštěno, viz výše uvedený odstavec.

Samozřejmě spojení v "odůvodněných případech" se jedná o případy, které představují sérii vážnějších nesnází, které znemožní účast člena na již svolaném zasedání nejvyššího orgánu spolku (nemoc, zaměstnání aj.). Je otázka jak moc je oprávněna jednota zkoumat odůvodněnost, neboť se domnívám, že není nutné přikládat lékařskou zprávu, která podléhá ochraně osobních údajů a obsahuje citlivé údaje. Souhlasím s Vámi, že se jedná o nestandartní počet plných mocí a určitě u všech zastoupených členů se s největší pravděpodobností nebude jednat o "odůvodněné případy" neboť nechuť účastnit se schůze pokud jsem členem, není odůvodněný případ ve smyslu výše uvedené právní úpravy. Otázkou však je, co v této záležitosti lze činit, neboť dle občanského zákoníku můžete napadnout usnesení a volby vzešlé z této valné hromady a chtít po soudu případně prohlásit daná usnesení a volby za neplatné. A samozřejmě otázkou je, jak by k danému výkladu přistoupil soud, to nedokážu zcela předjímat.

Pokud je však zastoupení připuštěno, nedokážu si představit, omezit počet plných mocí na jednu valnou hromadu a tím neumožnit případně účast jiného zastoupeného člena. Dokážu si však představit omezit počet plných moci na jednu osobu.

Jsme jednota, která má dva sportovní oddíly: stolní tenis a nově hobbyhorsing, přičmež v oddíle stolního tenisu nechtějí zvolit svého předsedu oddílu (nikdo to nechce dělat). Tím nám vázne sestavení odboru sportu a tím i zvolení předsedy odboru sportu. Protože jsem členem kontrolní komise, vyzval jsem výbor jednoty, ať situaci řeší a ten mi tvrdí, že předseda odboru sportu být zvolen nemusí, kooptovat ho nemůžeme/nemusíme, takže prostě předsedu odboru sportu nemáme. Je tento postup správný? Je vlastně problémem, že nemáme odbor sportu a předsedu odboru sportu? Za mě tam vidím problém v tom, že by měli nějak hospodařit, což mohou jen velmi těžko, když nemají předsedu, místopředsedu, hospodáře...

Na danou problematiku se vztahují především tři dokumenty:

Stanovy a Směrnice ČOS č. 5/2019 - Závazný pokyn k organizování sportu v rámci Odboru sportu ČOS a směrnice č. 2/2023 - o konání valných hromad.

Článek 7 odst. 7.7.1. Stanov stanoví, že Výbor jednoty má nejméně tři členy. Dále dle odst. 7.7.3.4. Výbor zřizuje podle potřeby odbory, sbory, sportovní oddíly nebo komise a nefunkční zrušuje.

Dále dle č. 7 odst. 7.6.6. Stanov stanoví před skončením funkčního období výboru jednoty volební VH počet členů výboru jednoty a volí starostu, místostarostu(y), jednatele, případně hospodáře a další členy výboru jednoty, jejich náhradníky, a to včetně náčelnice, náčelníka, vzdělavatele a předsedy odboru sportu (dále jen „OS“), které v jejich nepřítomnosti zastupují v plném rozsahu práv a povinností jejich zástupci zvolení VH. Funkce starosty, jednatele a hospodáře jsou navzájem neslučitelné. Pokud ale existují v jednotě cvičitelské sbory, vzdělavatelský odbor a OS, volí náčelnici, náčelníka, vzdělavatele a předsedu OS a jejich zástupce tyto sbory a odbory a jimi zvolené členy předkládají VH na vědomí jakožto členy výboru jednoty.

Směrnice č. 2/2023 o konání valných hromad stanoví v čl. 6 odst. 8 a 9, že Činovníci programových útvarů jednoty (náčelník, náčelnice, vzdělavatel a předseda

odboru sportu) zvolení na VH svého útvaru se stávají členy výboru jednoty bez volby na VH jednoty a VH vezme tuto skutečnost na vědomí.

9. Pokud v jednotě pracuje programový útvar a ten si na své VH nezvolil svého činovníka, pak VH jednoty volí tohoto činovníka (náčelník, náčelnice, vzdělavatel nebo předseda dboru sportu) samostatně. V případě, kdy v jednotě není ustaven některý z programových útvarů, volí VH jednoty tyto činovníky podle potřeby, a to jednotlivě podle bodu 7 nebo společně podle bodu 10 této směrnice.

Dle výše uvedené směrnice - organizace sportu - je stanoveno v čl. 3 písm. B) odst. 1 písm. e)

že v případě malého počtu oddílů se mohou zástupci sportovních oddílů stát členy výboru jednoty (dle potřeby konkrétněji může řešit organizační řád příslušné jednoty).

Na základě výše uvedeného lze tedy dovodit, že pokud nemáte odbor sportu - tedy onen programový útvar volí se předseda odboru sportu podle potřeby. To by potom potvrzovalo i pravidlo dle Směrnice o organizaci sportu, že pokud je malý počet oddílů MOHOU (ale nemusí) se stát členy výboru i jejich zástupci - tedy ne jenom předseda sportu.

Nyní je to tedy otázka potřeby, což samozřejmě já se domnívám, že ideální je, když jsou ve výboru zastoupeny všechny aktivity a činnosti a členové, kteří se na chodu Jednoty podílí, tedy i sportovní oddíly.

Stále se posílají změny prostřednictvím ČOS, nebo je již možno poslat datovou schránkou jednoty?

Dle zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických osob, konkrétně dle § 26 se do spolkového rejstříku zapisují pobočné spolky s tím, že toto ustanovení zároveň říká, že ve věcech pobočného spolku takovýto zápis činí hlavní spolek, tedy v našem případě ČOS. Toto potvrdila i soudní judikatura Vrchního soudu, že návrh na zápis, a to včetně změny či výmazu podává zásadně hlavní spolek. Obecně lze tedy konstatovat, že by veškeré zápisy měl činit hlavní spolek (konkrétně organizační oddělení - Eva Bečvářová). Takže v daném výkladu se nic nezměnilo a nadále by se měli změnit posílat prostřednictvím ČOS.

Dle mého názoru je zcela jedno zda z datové schránky posílá starosta či jednatel, neboť oba mají zmocnění zastupovat pobočný spolek v daném rozsahu a oba dva jsou oprávnění podávat písemná jednání.

Zápisy do spolkového rejstříku na soudech činí vyšší soudní úřednice a stává se, že pokud to jednota pošle sama (nikoliv přes ČOS), že se nám dané dokumenty dostanou do datové schránky ČOS s tím, že to má podat hlavní spolek.

Dokdy je nutné zanést změny do rejstříku?

Je nutné podat návrh na zápis tedy i na jakoukoliv zapisovanou změnu ve lhůtě bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti. Nesplní-li oprávněná osoba povinnost podat návrh na zápis do 15ti dnů ode dne, kdy jí tato povinnost vznikla, může návrh na zápis podat každý, kdo na něm doloží právní zájem - tedy mohl tak učinit bývalý člen kontrolní komise, který odstoupil, neboť se jedná o vymazání jeho osoby.

Podání s listinami zaslané datovou schránkou podepsáno elektronickým podpisem být nemusí. To však platí pouze v případě, kdy jsou listiny zasílány z datové schránky osoby, která je ve veřejném rejstříku právnických osob a fyzických osob zapsána, a které se založením do Sbírky listin týká. Pokud jsou listiny zasílány z datové schránky jiné osoby (např. by výroční zprávu jednoty posílala účetní ze své datové schránky) tak v tento moment by listiny uznávaným elektronickým podpisem měly být podepsány či by musela být přiložená plná moc atd. Předpokládám, že by tedy mělo být dostačující vytisknout dokumenty v PDF.

Chcete dostávat aktuální informace o dění v Sokole? Nechte nám tu váš email!