Informace
k Památnému dni sokolstva

Každý rok si 8. října připomínáme naše padlé bratry a sestry během tří domácích odbojů. V roce 2019 jsme si poprvé připomněli Památný den sokolstva jako Významný den České republiky. I letos bychom rádi, aby se se k vzpomínce připojilo co nejvíce jednot. Níže je k dispozici manuál s možnostmi, jak si důstojně tyto členy Sokola připomenout.

Stručný historický úvod

Z rozhodnutí zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha byla Česká obec sokolská rozpuštěna a její majetek úředně zabaven. Gestapo v noci ze 7. na 8. října 1941 zatklo, takřka naráz, všechny sokolské činovníky z ústředí, žup i větších jednot, kteří „ještě byli na svobodě“. Byli mučeni, vězněni, deportováni do koncentračních táborů a naprostá většina z nich se již na svá místa po skončení války nevrátila. Tato akce byla nejrozsáhlejším zásahem proti členům Sokola v celé jeho historii a postihla především řadu jeho nejvyšších představitelů, a tím i významných osobností celého národa, které, jak ukázal další vývoj naší společnosti, pak v jejích dalších osudových chvílích nenahraditelně chyběly. Cílem a smyslem této akce byla totální likvidace celého spolku. Říjnové události roku 1941 představují nejpočetnější zásah totalitní nacistické moci vedený proti skupině občanů dobrovolně se organizujících v jedné zájmové organizaci. 

Stáhněte si brožuru k Památnému dni sokolstva.

Možnosti, jak si důstojně připomenout památný den

VEČER SOKOLSKÝCH SVĚTEL

Nejčastější připomínkovou akcí pietního dne v jednotách se stal Večer sokolských světel. Poprvé se uskutečnil v roce 2014. Myšlenkou je: jedna lodička za každou sokolskou duši, která neváhala obětovat svůj život za svobodu republiky. 

Večer sokolských světel je určen pro širokou sokolskou i nesokolskou veřejnost. Pozvěte sokoly i nesokoly, děti, členy věrné gardy, starosty obcí i obecní zastupitele, místní obyvatele, aby všichni společně uctili památku padlých. Sejděte se u vody a symbolicky po ní pošlete hořící lodičky za sokolské oběti. 

Prosím, dbejte na to, aby lodičky byly vyrobeny z ekologických materiálů. Několik nápadů a inspiraci na vlastnoruční výrobu lodiček naleznete na těchto odkazech:

http://ostrovnapadu.cz/orechove-lodicky/

http://www.hrajemesivenku.cz/2016/11/15/vyroba-lodky-z-kury/

Vyvěšení sokolské vlajky na budovu radnice

Vyvěšení sokolské vlajky je nutné co nejrychleji projednat s vedením města. Ve většině případů musí rozhodnout Rada, případně celé zastupitelstvo. Tyto orgány se budou během prázdnin scházet s menší frekvencí, proto je třeba, aby se vyvěšení vlajky schvalovalo nejpozději na jejich zářijovém zasedání. Podle loňských zkušeností nepatří toto rozhodnutí mezi ta kontroverzní, potřebnou váhu naší žádosti dodává fakt, že 8. říjen je zákonem zařazen mezi významné dny ČR. Případné zamítnutí souviselo spíše s tím, že radnice vlajky jiných subjektů nevyvěšuje vůbec.

ZDE je koncept dopisu, kterým můžete radnici o vyvěšení sokolské vlajky požádat. Prosíme, vždy použijte aktuální hlavičkový papír!

Sokolské vlajky různých rozměrů jsou k dostání v sokolském e-shopu.

V Metodických listech si můžete přečíst návod, jak správně nakládat s vlajkami.

Vlaječky na dopravních prostředcích

Vlaječky na dopravních prostředcích byly vloni zřejmě pro veřejnost nejviditelnější součástí Památného dne sokolstva. Ze zkušeností můžeme říci následující:

• Jednání s dopravními podniky je kvůli schvalovacímu procesu také nutné zahájit co nejdříve.
• Na řadě míst to technicky nejde, protože autobusy či tramvaje v příslušném regionu nemají stojánky na vlaječky. Některé dopravní podniky se i tak chtěly zapojit a nabídly vyvěšení plakátků. 
• Náklady na tuto akci se podle regionu lišily. Někde, například v Praze, to bylo zcela zdarma, jinde chtěli poplatek za službu, jinde manipulační poplatek za práci při výzdobě dopravních prostředků. Brigádnická práce byla většinou odmítnuta z důvodu omezeného vstupu do depa. Nutno je také vlaječky nakoupit. Zvažte tedy, zda si župa/jednota může takový náklad dovolit
• Vlajky ČR dopravní podniky mají.
• Počítejte s tím, že se řada vlaječek ztratí, protože je vítaným suvenýrem sběratelů/milovníků MHD.

Koncept dopisu, kterým je možné dopravní podnik po vyvěšení vlaječek, najdete ZDE. 

Ohledně dodání vlaječek kontaktuje prosím Michala Charváta, a to buď na e-mailu mcharvat@sokol.eu nebo na telefonním čísle +420 257 007 252.

PIETNÍ AKTY 

Zorganizujte v  župě či jednotě pietní akty u pamětních desek na sokolovnách nebo u pomníků padlých, případně na dalších vzpomínkových místech a položte k nim květiny nebo věnce. Nezapomeňte pozvat zastupitele měst a obcí, spoluobčany i další instituce.

Pamatujte na to, že pietní akt je v prvé řadě uctění památky, a proto má své náležitosti. Jedná se o ceremonii, která má jasná pravidla, stejně jako kladení kytic a věnců a jejich pořadí či manipulace s prapory a vlajkami. 

ZDE naleznete koncept dopisu, kterým můžete pozvat hosty.

Manuál, jak pietní akt zorganizovat, koho pozvat, jak klást věnce a květiny a další potřebné informace naleznete v Metodických listech.

DOPLNĚK K OBLEČENÍ – Kokarda

Stejně jako v loňském roce, i pro letošek je cílem, aby co nejvíce obyvatel si 8. 10. připlo kokardu se znakem Sokola. Kokarda je se sokolskou symbolikou spojena od založení spolku v roce 1862. Stala se neodmyslitelnou součástí čapky pánského sokolského kroje i baretu u dámského sokolského kroje. Navíc je výrazná, její pořízení není složité a výrobní náklady nejsou vysoké.

Připněte si tento doplněk 8. října na oblečení a noste celý den jako symbol sokolské perzekuce. Obstarejte kokardy i pro členy vaší jednoty a s předstihem je o tomto záměru informujte tak, aby co nejvíce sokolů mělo v daný den kokardu připnutou. OBJEDNÁVEJTE NA SOKOLSKÉM E-SHOPU.

Novou, levnější podobu kokard v ceně 20 Kč/kus, které si župy a jednoty objednaly na základě ankety Komunikačního týmu, v současné době distribuuje Oddělení Vzdělavatelského odboru ČOS. U něj lze tyto kokardy také objednat.

STOLPERSTEINE

Stolpersteine neboli kameny zmizelých jsou dlažební kostky s mosazným povrchem osazované do chodníků před domy, kde žili oběti nacistické perzekuce a holocaustu. Autorem projektu je Gunter Demnig, německý umělec, který v roce 1992 položil první kámen před radnicí v Kolíně nad Rýnem. Projekt se poté rozšířil po celé Evropě. V České republice je v současnosti položeno již několik stovek kamenů zmizelých.

Rozhodnete-li se zorganizovat položení Stolpersteinu, můžete si zažádat o finanční příspěvek Vzdělavatelský odbor ČOS (do konce srpna 2021)

Návod na realizaci najdete v detailním manuálu.

DODATKOVÉ CEDULE K NÁZVŮM ULIC

Možná jste je již někde viděli. Mají modrou barvu a bývají umístěny pod červenou cedulí s názvem ulice a vysvětlují původ názvu. Je ve vašem městě pojmenovaná ulice po zavražděné sestře / bratru? Zkuste na úřadě vyjednat zhotovení a instalování dodatkové cedule.