Sokol přináší sport pro každého, bez rozdílu věku a příjmu. Rozvíjí tělesnou zdatnost svých členů i ostatních. Pohyb považuje za součást zdravého životního stylu. Sokol je vlastenecký v nejlepším slova smyslu. Své členy vede k lásce k rodné zemi a k úctě k duchovnímu dědictví našeho národa. Sokolové jsou aktivní silou ve své obci, hybatelem sportovních a kulturních aktivit. Jsou hrdi na svou vlastní tradici, kterou drží v úctě.
Sokol usiluje o celkový rozvoj osobnosti člověka. Vede své členy ke spravedlivému a čestnému jednání, k aktivitě, samostatnosti a schopnosti pomáhat. Přitom vychází z odkazu Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera.
Programem Sokola je vzájemně provázaný soubor sportovních, pohybových, kulturních a společenských aktivit, které se uskutečňují v tělocvičných jednotách. Činovníci, cvičitelé a trenéři sokolských tělocvičných jednot jsou nejen nositeli a organizátory sokolského tělovýchovného a sportovního programu, ale společně s ostatními členy vytvářejí společenského prostředí pro utváření mravního postoje sokolství, prostředí pro uchovávání sokolských idejí.
Sokol je otevřený všem, kdo věří v sokolské hodnoty:
SPORT, OBČANSTVÍ, KOMUNITA, OSOBNOST, LASKAVOST!
1000 - POČET OBCÍ A MĚST, KDE PŮSOBÍ SOKOL
160 000 - POČET ČLENŮ
1061 - POČET JEDNOT
1862 - ROK ZALOŽENÍ
52 % - PODÍL ČLENŮ MLADŠÍCH 18 LET
750 - POČET SOKOLOVEN
18 - POČET ZEMÍ, KDE PŮSOBÍ SOKOLSKÉ ORGANIZACE
Česká obec sokolská byla zřízena ve veřejném zájmu, jejím účelem a cílem je zvyšovat tělesnou zdatnost svých členů, organizovat a vykonávat tělovýchovnou, sportovní, kulturní a společenskou činnost, podporovat rozvoj osobnosti a vychovávat k čestnému jednání v životě soukromém i veřejném, k národnostní, rasové a náboženské snášenlivosti, k demokracii, svobodě a humanismu, k osobní skromnosti a ukázněnosti, k lásce k rodné zemi a úctě k duchovnímu dědictví našeho národa, přičemž vychází z odkazu Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera.
Hlavní činností ČOS je prostřednictvím tělesné výchovy a sportu, společenské a kulturní činnosti, přispívat ke zvyšování fyzické, společenské, kulturní a duchovní úrovně naší demokratické společnosti, vychovávat k mravnosti a občanské odpovědnosti.
Cílem ČOS je ve spolupráci s župami a jednotami získání a udržení statusu veřejné prospěšnosti a po jeho získání taktéž o zápis jmenovaného statusu do veřejného rejstříku. Zároveň se ČOS, župy a jednoty zavazují, že budou činit veškeré kroky vedoucí ke kontinuálnímu plnění podmínek a povinností spojených s udržením statusu veřejné prospěšnosti. Nabytím statusu veřejné prospěšnosti pro ČOS nabývají tento status i jednoty a župy.
Orgány ČOS, žup a jednot v rozsahu své působnosti zejména
Základním dokumentem České obce sokolské jsou Stanovy ČOS.
Programem Sokola je vzájemně provázaný soubor sportovních, pohybových, kulturních a společenských aktivit, které se uskutečňují v tělocvičných jednotách. Činovníci, cvičitelé a trenéři sokolských tělocvičných jednot jsou nejen nositeli a organizátory sokolského tělovýchovného a sportovního programu, ale společně s ostatními členy vytvářejí společenského prostředí pro utváření mravního postoje sokolství, prostředí pro uchovávání sokolských idejí.
Úvodní články Stanov ČOS uvádějí: Posláním ČOS je zvyšovat tělesnou zdatnost svých členů a vychovávat je k čestnému jednání v životě soukromém i veřejném, k národnostní, rasové a náboženské snášenlivosti, k demokracii a humanismu, k osobní skromnosti a ukázněnosti, k lásce k rodné zemi a úctě k duchovnímu dědictví našeho národa. (Čl. 2, odst. 2.1). Cílem činnosti ČOS je přispívat ke zvyšování duchovní, kulturní a fyzické úrovně naší demokratické společnosti prostřednictvím tělesné výchovy a sportu, výchovy k mravnosti, společenské a kulturní činnosti. (Čl. 2, odst. 2.3).
Na začátku byla myšlenka sokolského programu života lidí, který formuloval Miroslav Tyrš v úvodním článku prvního čísla časopisu Sokol v lednu 1871 pod titulem „Náš úkol, směr a cíl“. Na antickém principu kalokagathie Tyrš postavil ideál člověka tělesně zdatného, duševně a sociálně vyspělého, připraveného pracovat a bránit svůj národ. Tyršova idea sokolství přežila století i několikerá násilná zrušení sokolské organizace. Idea SOKOLSTVÍ je aktuální i na začátku 21. století. Univerzální hodnotou je všestrannost tělesného, duševního a sociálního rozvoje osobnosti člověka.
Sokolství je mravním postojem všech členů Sokola. Sokolství cvičenců, sportovců a činovníků je založeno na národních tradicích, na odkazu ušlechtilých činů členů Sokola v období válek a nesvobody i na všelidských hodnotách formulovaných v kodexu fair-play. Je založeno na obětavosti v činnosti pro naši organizaci a na připravenost veřejně se angažovat na straně demokracie, práva a morálky.
Sokolství vzniká za podmínek, kdy se členové, cvičitelé, trenéři a činovníci přihlásí k jeho morálním hodnotám a prosazují je podle svých možností ve své každodenní činnosti pro tělocvičnou jednotu, župu či obec.