Mohu vyžadovat od zaměstnanců v jednotě výpis či opis z rejstříku trestů? 

Zákoník práce v ust. § 316 odst. 4 říká, které informace nesmí zaměstnavatel od zaměstnance požadovat. Jsou to informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a se základním pracovněprávním vztahem uvedeným v § 3 zákoníku práce (Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr). 

Informace, které se nesmí požadovat jsou zejména informace o: 
a) těhotenství
b) rodinných a majetkových poměrech
c) sexuální orientaci
d) původu
e) členství v odborové organizaci
f) členství v politických stranách nebo hnutích
g) příslušnosti k církvi nebo náboženské společnosti
h) trestněprávní bezúhonnosti

to, s výjimkou písmen c), d), e), f) a g), neplatí, jestliže je pro to dán věcný důvod spočívající v povaze práce, která má být vykonávána, a je-li tento požadavek přiměřený, nebo v případech, kdy to stanoví tento zákon nebo zvláštní právní předpis. Tyto informace nesmí zaměstnavatel získávat ani prostřednictvím třetích osob.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že výpis z rejstříku trestů nelze vyžadovat plošně, ale je třeba individuálně přistupovat k povaze práce, která má být vykonávána. U některých profesí, povolání je bezúhonnost přímo zakotvena v předpisech jako předpoklad. U těchto případů je to pak velmi jednoduché. Pokud tomu tak není, je nutné zkoumat, zda je dán věcný důvod pro bezúhonnost spočívají v povaze práce a zda je požadavek na bezúhonnost přiměřený. 

V současné době neexistuje zákonná povinnost mít tzv. čistý trestní rejstřík (pokud nehovoříme o předpokladech pro živnost), nicméně při práci s dětmi organizace mohou (měli by! ) toto vyžadovat ve smyslu výše uvedeném.  Což u trenérů, cvičitelů, tedy lidí, kteří pracují s dětmi, je požadavek zcela jasný. 

Je nutné po zaměstnanci vyžadovat výpis - ten se dává osobě, které se týká. Opis se vydává pro potřeby trestního řízení, a to především orgánům činným v trestním řízení. 

Jaká je náplň práce tajemníka/tajemnice župy?

Pracovní náplň tajemnků se obecně dá definovat tak, že poskytuje administrativní podporu vedení organizace, včetně správy dokumentace, organizace schůzek, komunikace s interními a externími partnery. Většinou zajištuje, aby administrativa byla efektivní, bezchybná. Je zcela na uvážení župy, zda tuto funkci má a jaká je náplň práce, resp. jak se s daným zaměstnancem župa dohodne (od toho se odvíjí i typ úvazku, plný úvazek, DPP, DPČ).
Pracovní náplň ovšem záleží zcela na vás. Z popisu pracovní náplně by mělo být především jasné, co daný člověk musí vykonávat - jaké činnosti, procesy nebo jinak popsané výstupy se od něho očekávají, co musí dokončit. Může obsahovat také informace o frekvenci dané činnosti (jak často) nebo širší informace o účelu, případně naplnění cílů. Nejasný popis práce může vést k tomu, že zaměstnanec má odlišné představy o svých povinnostech. 
Jenom upozornuji na následující skutečnost, zda pracovní náplň má být či nemá být součástí pracovní smlouvy. Pracovní náplň může být předmětem obsahu pracovní smlouvy, jestliže se na tom účastníci (zaměstnavatel a zaměstnanec) dohodnou, anebo je-li zaměstnavatelem stanovena jednostranně. Pokud by se pracovní náplň stala součástí pracovní smlouvy, bylo by ji možné měnit pouze dohodou mezi zaměstnavatelem se zaměstnancem. 

PŘEHLEDNĚ: Jaké změny přináší flexibilní novela zákoníku práce? | MPSV Zde upozorňuji ještě na novelu zákoníku práce. Jsou tam ty zásadní změny uvedené. 

Mají členové jednot právo znát podrobnou pracovní náplň zaměstnanců žup (např. tajemníků) a jejich mzdu?

Předně je nutné si uvědomit, že pracovní náplň tajemníků zcela záleží na potřebě jednoty nebo župy. Obecně se dá definovat tak, že poskytuje administrativní podporu vedení organizace, včetně správy dokumentace, organizace schůzek, komunikace s interními a externími partnery. Většinou zajištuje, aby administrativa byla efektivní, bezchybná. Je zcela na uvážení župy, zda tuto funkci má a jaká je náplň práce, resp. jak se s daným zaměstnancem župa dohodne (od toho se odvíjí i typ úvazku, plný úvazek, DPP, DPČ).

Z popisu pracovní náplně by mělo být především jasné, co daný člověk musí vykonávat - jaké činnosti, procesy nebo jinak popsané výstupy se od něho očekávají, co musí dokončit. Může obsahovat také informace o frekvenci dané činnosti (jak často) nebo širší informace o účelu, případně naplnění cílů. Pracovní náplň může být předmětem obsahu pracovní smlouvy, jestliže se na tom účastníci (zaměstnavatel a zaměstnanec) dohodnou, anebo je-li zaměstnavatelem stanovena jednostranně. Pokud by se pracovní náplň stala součástí pracovní smlouvy, bylo by ji možné měnit pouze dohodou mezi zaměstnavatelem se zaměstnancem. 

Občanský zákoník zakotvuje právo na informace člena především v ust. § 251 - Každý člen je oprávněn účastnit se zasedání a požadovat i dostat na něm vysvětlení záležitostí spolku, vztahuje-li se požadované vysvětlení k předmětu zasedání členské schůze. Požaduje-li člen na zasedání sdělení o skutečnostech, které zákon uveřejnit zakazuje nebo jejichž prozrazení by spolku způsobilo vážnou újmu, nelze mu je poskytnout.). 

Na základě výše uvedené lze tedy shrnout, že člen spolku má právo na informace především v rozsahu nezbytném pro výkon jeho práv a povinností v rámci spolku, což je vztahováno na informace týkající se činnosti spolku, které jsou projednávány na členské schůzi (tedy většinou se to týká valné hromady), tedy vztahují-li se k předmětu zasedání daného orgánu. 

Požadavky na sdělení informací nad rámec údajů zjistitelných z účetní závěrky a výroční zprávy veřejně dostupných ve sbírce listin, nebo předkládaných na jednání valné hromady naráží na limity ústavněprávní ochrany zaručených práv a odporuje dikci Nařízení Evropského parlamentu a Rady

(EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů-GDPR), jakož i dikci zákona č. 262/ 2006 Sb., zákoník práce v platném znění, které ve svém souhrnu ukládají zaměstnavateli, povinnost minimalizovat zásahy do osobnostních práv zaměstnanců a chránit citlivé údaje, jakými bezesporu jsou informace o mzdě, odměnách dotčených osob a obsahu pracovních smluv (což však není pracovní náplň tajemnice). 

Pokud člen žádá informace (i s odkazem na § 251 občanského zákoníku) nelze toto právo upřednostnit nad právem zaměstnanců na ochranu jejich osobních údajů. 

Zveřejnění pracovní náplně tajemnice je tedy zcela legální a legitimní (ale pozor nikoliv celou pracovní smlouvu!), ale zveřejnění mzdy nikoliv.