Česká obec sokolská

Zdeněk Růžička
rozhovor se sokolskou legendou

11. 08. 2020

Zdeněk Růžička je jednou ze sokolských legend. Do sokolovny ho přivedli rodiče, když mu byly čtyři roky. Kluk s talentem a velkou pílí se brzo stal jedním z nejlepších československých gymnastů v poválečné době. Doma má dvě bronzové olympijské medaile, vybojoval je v Londýně v roce 1948. Na olympiádu odjel ještě dvakrát, ale to mu už přípravu komplikovalo uzavření Sokola. Ani tehdy se ale gymnastiky nevzdal a trénoval třeba v otcově cihelně.

Po nedobrovolném ukončení kariéry působil desítky let v Sokolu Brno I jako trenér a později jako starosta jednoty. Během dvouhodinového setkání jsme si povídali o jeho životě. Nejen o sportovních úspěších, ale i o rodinných tragédiích. V 95 letech je pořád ve formě.

Růžička

„V Sokolu jsem byl v té nejlepší společnosti. Víte, dřív byla ohromná čest být sokolem. Nedokážu to víc popsat, ale třeba když byl někdo náčelník, to bylo vyznamenání. Musel to být člověk skvělého charakteru a nějakého vzdělání. To rozhodně nedali každému,“ popisuje situaci v tehdejším Sokole. To je odpověď, kterou slýchávám často. Překvapí mě ale upřímnost, s jakou pokračuje. „Víte, asi takhle. Ono mi to trochu šlo a celkem jsem v tom našem oddíle vynikal. Tak koho by to nebavilo,“ přiznává.

Růžička archiv Růžička archiv1

Celý text si můžete přečíst v zářijovém čísle časopisu Sokol, tak si ho nezapomeňte předplatit.

 

 

Newsletter

Generální partner

Hlavní partneři

Hlavní mediální partneři

INSTITUCIONÁLNÍ PARTNEŘI

PARTNEŘI

Partnerské organizace