Noc sokoloven 2023

Zajímá vás, jaká zákoutí skýtají sokolovny ve vašem okolí a jaké možnosti pro vás a vaše děti nabízí vstup do Sokola? Přijďte nás navštívit během každoroční Noci sokoloven! Letošní 9. ročník se koná 23. června 2023.

Tématem letošní Noci sokoloven je jsou sokolské písně. Možná se zeptáte, proč zrovna písně? K našemu hnutí patřily neoddělitelně od samého počátku. Vždyť právě sokolstvo se významně podílelo na šíření zpěvnosti českého národa. Vlastenecky a radikálně zaměřené písně vznikající v sokolských jednotách se rychle šířily a zpívaly se masově i mimo sokolské akce. Sokolské písně provázely československé legie i na bojištích 1. světové války a staly se nedílnou součástí sokolského ducha, který byl jednou ze základních součástí boje za vznik samostatného státu Čechů a Slováků, jehož 105. výročí si letos připomeneme. Stáhněte si Sokolský zpěvníček a společně si zazpívejte.

Plakát a další grafiku k propagaci akce ve své jednotě naleznete v sokolské Canvě.

Podívejte se na seznam jednot, které jsou zapojeny do Noci sokoloven v centrálním termínu 23. 6. 2023.

Samozřejmě ani letos nebude chybět bohatý program v Tyršově domě, sídle České obce sokolské, jehož součástí jsou tradičně komentované prohlídky, plavání v bazénu a večerní výstup na střechu. Program Tyršova domu a rezervační formuláře prohlídek a bazénu naleznete ZDE.

Celorepublikový den s historií a architekturou Sokola si dává za cíl seznámit veřejnost s tím, jaké architektonické poklady skrývají budovy v centrech měst a obcí, okolo kterých lidé každý den chodí, ale kam kromě místních sokolů a dalších sportovců málokdo vkročí. Přitom jde často o dominanty obcí a nedoceněné architektonické poklady!

Sokolové během Noci sokoloven veřejnosti představují nejen historii svých jednot a budovy samotné, ale i to, co se v sokolských jednotách všechno děje a jak se mohou zájemci případně zapojit.

Nejstarší sokolovna

První sokolovna vznikla v Praze v roce 1863 v dnešní Sokolské ulici a dodnes je sídlem Sokola Pražského. Jeho členové cvičili postupně ve třech pronajatých prostorách. Některé z nich však byly nevyhovující, a proto se starosta jednoty Jindřich Fügner rozhodl koupit pozemek v dnešní Sokolské ulici, aby společně postavili první sokolskou tělocvičnu – sokolovnu. Tenkrát ještě nemohli tušit, že po vzoru prvních jednot budou vystavěny stovky dalších sokoloven nejen ve městech, ale i v městečkách a vesnicích.

Do dnešních dnů se zachovalo asi 750 sokoloven, od monumentálních paláců až po skromné budovy. Tím, že se stavěly od 60. let 19. století do zániku Sokola po druhé světové válce, zachovaly v podobě svých budov nejen kus sokolské a regionální historie, ale díky jejich velkému množství a podobným požadavkům na účel také záznam o vývoji českých, nejen sportovních, architektonických stylů v průběhu dekád. Kromě toho vidíme na sokolovnách stavební etapy, proměny jejich funkcí či změny životního stylu společnosti.

Rok 2022

Lekce tance, divadelní představení, prohlídky historických sokoloven, možnost vyzkoušet nejrůznější sporty, či si na zahradě sokolovny opéct špekáček. To vše nabídl 8. ročník Noci sokoloven, kterou každoročně organizuje Česká obec sokolská napříč republikou. Celkově se do akce zapojily jednoty ve velkých městech i na malých vesnicích.

„Jsem ráda, že se letos do projektu Noc sokoloven opět zapojilo tolik tělocvičných jednot, za symbolické považuji, že v roce 160. výročí založení našeho spolku se jich přihlásilo právě 160. Věřím, že si to návštěvníci užili a že jsme zájemcům ukázali, jak pestrá je činnost našeho spolku," říká starostka České obce sokolské Hana Moučková.

Nejvíce sokoloven se otevřelo ve Středočeském kraji a to 26, na jižní Moravě 18, v Praze 14 a shodně 13 v Libereckém a Olomouckém kraji. Devět sokoloven mohli navštívit lidé v Plzeňském, Ústeckém a Královéhradeckém kraji. Osmery hlavní dveře se otevřely v krajích Jihočeském, Pardubickém, Zlínském a na Vysočině. Dvoje pak v Moravskoslezském kraji.

Letošní téma – názvosloví

V letošním roce si nepřipomínáme nejen 160 let od založení Sokola, ale také 160 let od vzniku názvosloví, které zavedl Miroslav Tyrš, jeden ze zakladatelů Sokola. Bez něj by sokolové nikdy nemohli pořádně a správně cvičit. Názvosloví navíc jen s drobnými obměnami existuje dodnes. V sokolovnách si mohli zájemci zacvičit tzv. Tyršovu abecedu a zjistit přitom, co přesně znamená „upažit“, „předpažit“, „zanožit“, nebo „rozpor“.

Rok 2021

Posedmé se otevřely brány sídla České obce sokolské – Tyršova domu na pražském Újezdě. Návštěvníci se zúčastnili komentovaných prohlídek, zaplavali si v bazénu, prohlédli výstavu Československé obce legionářské o dobrovolnicích v Československém Červeném kříži, zasoutěžili o zajímavé ceny nebo o plavenky, zašli zaswingovat na koncert (učitel tance bude přítomen).

Zabavily se i děti, pro které zahraje loutkové divadlo a bude pro ně připraven dětský koutek. Na své si přišli úplně všichni na swapu = výměně oblečení. Nevyměněné kousky putovaly do charitativních obchodů. Součástí prohlídky byly i barokní prostory Michnova paláce.

Stále platilo zvýšené riziko pandemie koronaviru, a proto všichni návštěvníci dodržovali hygienická opatření.

Rok 2020

Netradiční ztvárnění sokolského znaku – to bylo společným tématem Noci sokoloven 2020.

Je tomu již 200 let, co se narodil autor sokolského loga Josef Mánes. Ten se zapsal do sokolské historie při založení Sokola v roce 1862, kdy kromě již zmiňovaného znaku navrhl i první prapor pro pražskou jednotu. Jeho dílu a spolupráci s Tyršem a Fügnerem se věnovaly i Vzdělavatelské listy. Sokolové mu složili poctu právě mnoha originálními ztvárněními tohoto loga. V Jablonci nad Nisou se třeba inspirovali sklářskou a bižuterní tradicí svého města a celý znak v červeno-bílých barvách složili z drobounkých korálků. V Nehvizdech zase pekli chleba s emblémem na hřbetě. Další zajímavou fotografii poslali z Dolní Kalné, kdy znak vystavěli z bílých čajových svíček. Po zapálení měl znak dokonce i červené zabarvení od hořících knotů. V Blovicích děti nakreslily křídami sokolské znaky na venkovní plochu před sokolovnou, V Dobříši a ve Voticích dokonce vytvořili znak z účastníků akce. I další jednoty začlenily do svého programu sokolský znak.

Celkově se do Noci sokoloven 2020 přihlásilo sedmdesát sokolských jednot, což je sice o dost méně než v roce minulém, kdy se zúčastnilo více než 130 jednot, ale vzhledem k neobvyklým komplikacím v souvislosti s pandemií, se dá říci, že i sedmdesát jednot je úspěch. Letošní akce se poprvé uskutečnila v červnových dnech, většinou 16. a 19. června místo obvyklého zářijového termínu. Pro změnu termínu jsme se rozhodli kvůli kumulaci několika jiných akcí, které vycházejí na konec září nebo začátek října, kdy si tradičně připomínáme Památný den sokolstva. Jednoty zároveň červnový termín spojily se zakončením cvičebního roku, a tak se na řadě míst zapalovaly i ohně a opékaly buřty. V některých sokolovnách proběhlo tradiční přespání ve spacácích. Noc sokoloven se letos konala již pošesté. Její každoroční stěžejní myšlenkou je obrátit pozornost široké veřejnosti k sokolovnám jakožto celorepublikově významnému fenoménu. První sokolovna byla v Praze postavena již v roce 1863 a brzy ji následovaly další stavby po celé monarchii, i mimo ni. Na sokolovnách vidíme vývoj architektury sportovních budov a v jejich interiérech zas proměnu vnímání prostoru a nároků na cvičení. Každý rok vybereme jednu ze sokoloven, která se stane tváří celé akce a objeví se na plakátech. Letos tuto poctu získala sokolovna v Novém Kníně. Od ostatních se liší svým vzhledem, kdy je na první pohled zřejmé, že se nejedná o městskou sokolovnu. Její rustikální podoba připomínající spíše chaty v horách byla architektem Františkem Krásným zvolena právě díky svému umístění v kopcovitém terénu brdského pohoří. Krásný se podílel na návrzích mnoha sokoloven a je mimo jiné i autorem Tyršova domu v Praze. Základní kámen sokolovny v Novém Kníně byl položen roku 1927 a o rok později už byla stavba dokončená. Objevila se na malovaném plakátu k letošní Noci sokoloven, jehož autorkou je Dominika Petrtýlová.

Fotografie z akce najdete v zářijovém čísle (roku 2020) časopisu Sokol.