Právě tady, v samém srdečním svalu celého světového sokolského hnutí, se rozpumpovává krev proudící prakticky nedohledným cévním řečištěm i do těch nejodlehlejších jednot a sokoloven, kde sestry a bratři ve své sportovní i osvětové činnosti drží hrdý prapor myšlenek Fügnera a Tyrše. Napsané to zní možná trochu pateticky. Ale pokud některou z těch zapadlých sokoloven někde takzvaně na konci světa, uvidíte, zjistíte, že to tam platí možná víc než někde ve velkém městě.

„Pro Sokol je sté výročí otevření Tyršova domu velmi významným okamžikem. Celý areál poskytuje možnost vzdělávání nebo školení a také kulturní i sportovní aktivity. Tím vlastně naplňuje sokolskou ideu a hodnoty, kterými jsou sport, občanství, komunita, osobnost a laskavost. Samozřejmě i naše sokolské motto, že vedeme Čechy k pohybu a společné aktivitě," řekl u příležitosti zahájení letošních oslav Martin Chlumský, starosta ČOS.

Kdysi jsem do Tyršova domu sám poprvé vstoupil. Ne slavnostně, tedy původním vznešeným Michnovým palácem, ale z Újezda, obyčejným vchodem kolem jednoduše funkcionalisticky načrtnuté vrátnice. Jako tisíce cvičenců přede mnou i po mně. Bylo půl sedmé ráno a ještě se zalepenýma očima jsem přes skromnou pánskou šatnu sestoupil až na dno - na značky velké tělocvičny. Zbrocen potem i endorfinem, konal jsem prostá cvičení s vlastním tělem při kruhovém tréninku; dozírán přísným, ale pro věc zapáleným okem cvičitele. Takhle to bylo třikrát týdně po dlouhé roky, a to včetně pátečních výběhů do hvozdů a luk vrchu Petřína, který je přirozenou zahradou Tyršáku a jeho obyvatel už stovku let. Sto let, kterým předcházelo ještě dalších 63, ve kterých vedení mnohovrstevné organizace spojené s ideou české státnosti nemělo svůj pravý domov.

Rozsáhlý komplex budov vtěsnaný mezi rušný Újezd a tajemnou uklidňující Čertovku prošel složitým vývojem od šlechtického sídla přes vojenský objekt až po přirozené centrum české tělovýchovy. Klíčovým mezníkem byl rok 1921, kdy budovu koupila Česká obec sokolská a na základě návrhu architekta Františka Krásného ji přestavěla na moderní sportovní areál, slavnostně otevřený roku 1925. Během nacistické okupace byl objekt zabaven a využíván německou správou, včetně Hitlerjugend a Wehrmachtu. Po válce se Sokolové krátce vrátili, ale v 50. letech budovu převzal stát a sídlila zde Fakulta tělesné výchovy a sportu UK. Česká obec sokolská získala Tyršův dům zpět až v roce 1991. Byl těžce poškozený povodní v roce 2002 a dnes čeká na rekonstrukci, která by měla navrátit důstojnost jeho historické i sportovní roli a plně jej přizpůsobit potřebám sportování ve 21. století.

Běh času ovšem nelze zastavit a stoleté výročí vzniku prostě není možné odkládat na neurčito. Tím spíš, když jde o centrální sídlo tak významné organizace, jakou Sokol bezesporu je. Stejně jako v případě loňského všesokolského sletu přistoupila ČOS k organizaci jubilejních oslav Tyršova domu se vší vážností a smyslem pro detail, který spojuje tradice se současností. Slavnostní týden rozložený mezi 19. a 25. květen 2025 sportovní gros, které je podstatou života sokolstva, doplnil bohatým kulturním a společenským programem s hojnou účastí osobností veřejného života.

Hned na úvod oslav byla na zdi do ulice Újezd odhalena působivá vizuální realizace se stoletým motivem, jejímž autorem je už potřetí streetartový umělec Michal Škapa. Kromě velkého nápisu 100 let se v mnohovrstevnatém díle objevují kresby sokolů v letu. V centru malby je dětský obličej, který se vrací k loňskému všesokolskému sletu, kde cvičila spousta malých šikovných sokolů a také to souvisí s tím, že hodně lidí vyrůstá se Sokolem od malička. 

Vernisáže se zúčastnil i předseda Národní sportovní agentury Ondřej Šebek: „Sokol je důležitou součástí našeho sportovního prostředí. Patří do naší rodiny. Já sám mám na Tyršův dům vzpomínky z dob, kdy jsem ještě studoval FTVS. Dodnes si pamatuju na zápočet z gymnastiky, který mě dost potrápil.“

Program oslav zahrnoval také výstavu s názvem „100 let Tyršova domu a co bylo před ním“. Tu připravili kurátoři Adéla Boháčová a Martin Klement. „Výstava nechá diváky nahlédnout do prostor Tyršova domu skrze závoj uplynulého století. Lze vypozorovat, co se v něm odehrálo, k čemu sloužil a jak byl vnímán. Unikátní historické fotografie a mimořádné příběhy zavedou diváky až do 17. století, kdy byl postaven takzvaný Michnův palác, nejstarší část dnešního Tyršova domu," řekl na úvod Martin Chlumský.

Další návštěvníci při prohlídkách Tyršova domu v hlubokém zamyšlení nasávali jedinečnou atmosféru a genia loci tohoto jedinečného místa. Celkem do historických prostor zavítalo více než 300 lidí. 

Mimořádně zdařilou součástí programu byl večer sokolské kultury naplněný nejen vůní poezie a kávy, ale i hudbou a uměním sokolských kumštýřů. Nechyběla pódiová vystoupení na nádvoří Tyršova domu včetně vystoupení smíšeného pěveckého sboru Foerster Sokol Jihlava, nebo recitace Jaroslavy Knížkové a swingové formace Modrá synkopa.

Kulturní program vyvrcholil v sobotu odpoledne výjimečným divadelním představením Příběh Tyršova domu, které připravil člen souboru Cirk La Putyka Daniel Komarov. Divadelní akademii návštěvníci oslav sledovali i na velkoplošné obrazovce na nádvoří Tyršova domu. A že se bylo na co dívat! Fascinující performance byla koncipována jako imerzivní divadlo, kde diváci procházeli různými místnostmi Tyršova domu, z nichž každá představovala jinou kapitolu jeho historie. Druhá část představení pak nabídla divadelní zpracování těchto příběhů, čímž se jednotlivé obrazy spojily do uceleného vyprávění.

Prezident České republiky Petr Pavel s Martinem Chlumským na samý závěr oslav slavnostně odhalili pamětní desku, kde je v časové schránce uložené poselství pro budoucí generace. Ukládání tohoto odkazu proběhlo ve výjimečně slavnostní a vzrušené atmosféře, která důstojně propojila bohatou tradici Sokola s nadějí a odkazem pro budoucnost. Zřídka vídaný symbolický akt se stal skutečným vrcholem oslav, kdy se minulost setkala s budoucností v duchu hodnot, jež Tyršův dům po celé století ztělesňuje.

Důležitost okamžiku svou přítomností podtrhl nejen prezident České republiky Petr Pavel, ale i předseda Senátu PČR Miloš Vystrčil, 1. místopředsedkyně Poslanecké sněmovny PČR Věra Kovářová a další významní hosté.

„Příležitost vzkázat něco budoucím generacím nemíváme každý den. I když se těžko odhaduje, v jaké kondici budou svět a naše republika v roce 2125, věřím, že sokolské hodnoty budou stále platné. Protože nejsou jen o pohybu, ale také o vlastenectví, demokracii a službě společnosti," řekl mimo jiné prezident republiky.

Samo poselství se v úvodu duchem vrací ke století existence Tyršova domu a pro budoucí pokolení Sokolů rekapituluje jeho příběh: „V době, kdy toto poselství čtete, uplynulo již mnoho let od chvíle, kdy jsme si připomínali 100. výročí otevření Tyršova domu – symbolického srdce Sokola a sídla České obce sokolské. Tyršův dům, zasazený na břehu Vltavy pod Petřínem, je pro nás místem setkávání – symbolem sokolské sounáležitosti, kde ožívá tradice i vznikají nové myšlenky. V roce 2025 stále slouží jako živé centrum cvičení, vzdělávání, kultury i spolkového a společenského života.“

Poselství připomíná i samotnou podstatu a myšlenky sokolského hnutí a problémy, které řeší ve 20. letech 21. století: „Sokolské hnutí v naší době čelí novým výzvám: rychlému tempu života, oslabování mezilidských vazeb, technologickému odcizení. Přesto věříme, že hodnoty, které byly položeny již samotnými zakladateli sokolského hnutí Dr. Miroslavem Tyršem a Jindřichem Fügnerem –  tedy snaha o všestranný rozvoj člověka, výchovu k vlastenectví, péči o demokracii, službu společnosti, radost z pohybu a které dnes shrnujeme v sokolském pateru Sport, Občanství, Komunita, Osobnost, Laskavost  – jsou stále aktuální a věříme, že budou aktuální i pro vás. Sokolky a sokolové nejsou jen cvičenci v sokolovnách. Jsme sportovci, umělci, dobrovolníci, učitelé, cvičitelé a trenéři, organizátoři i přátelé. Stavíme mosty mezi generacemi, mezi kulturami, mezi tělem a duchem," píše se v dopise ukrytém na dalších sto let očím člověka, který končí naléhavou prosbou či přáním: „Toto poselství není jen vzpomínkou. Je výzvou a naším velkým přáním. Udržujte a rozvíjejte odkaz, který jsme vám předali. Chraňte a rozvíjejte Tyršův dům jako živé místo, kde se potkávají lidé dobré vůle. Ať se z vašich sokoloven stále ozývá smích a radost dětí a sokolská činnost vzkvétá."

Do speciální schránky byl dále vložen plakát s programem letošních jubilejních oslav, několik současných mincí, brož se sokolím perem a odznak XVII. všesokolského sletu z roku 2024, jehož heslem bylo spojovat. A to nejen společnost, ale i sporty, komunity, historii se současností, umění se sportem a v neposlední řadě i generace.

Oslavy stého jubilea už patří minulosti. Život ale běží dál, na opozdilce se nečeká. Sokolské cvičení totiž začíná a končí vždy přesně. Neokázalou vrátnicí na Újezdě 450/40 procházejí a budou procházet další tisíce cvičenců s roztodivnými lehkými i hlubokými myšlenkami. Avšak s jediným cílem - jednotou zdravého těla a ducha osudu navzdory. Z jakého světa tam budou chodit, si můžeme říct třeba zase za sto let.

Každopádně ale platí to, co se v poselství budoucím generacím píše na samém konci ještě nad podpisy nejdůležitějších činovníků dnešního Sokola: „Buďte stateční v době, která je před vámi. Ať vás provází síla ducha, zdraví těla a laskavost srdce."

Autor: Michal Borský

Článek vyšel v červnovém čísle časopisu Sokol u příležitosti 100 let Tyršova domu, které po celý rok sokolové slaví. Předplatné časopisu na casopis.sokol.eu.