Prvními nářadími byla hrazda, kůň, bradla, můstek a žíněnka. Sportovní náčiní stálo 130 zlatých – 60 zlatých zapůjčila Národní jednota severočeská. Sokolské průvody obcí byly však hned při prvních pokusech zakázány a nejrůznější zákazy trvale patřily k vzájemnému vztahu mezi košťanským Sokolem a německou radnicí. Rok 1898 byl důležitý pro naši sokolskou jednotu, byl pořízen prapor, který byl pořízen z výnosu dobrovolné sbírky košťanského sokolstva, dále přispělo královské město Domažlice a Tělocvičná jednota Sokol Jindřichův Hradec. Učitel František Klíma sepsal protest proti zákazu odhalení praporu, který Sokol nakonec rozvinul 11. září 1898.

Dnes je stále prapor nezvěstný, jeho stopa vede na Novoborsko – byli bychom rádi, kdyby se našel. Stále se odkládala stavba sokolského domu, až byla aktuální v roce 1921, kdy se ustavující KSČ vypudila sokoly z restaurace U nádraží. Sokolská jednota zakoupila Wernerův statek č. p. 1 s přilehlým pozemkem a za pomoci finančních darů – finanční obnos daroval také spisovatel Alois Jirásek. Plány na rekonstrukci objektu a přístavbu tělocvičny byly zadány architektu Karlu Moudrému, který už projektoval budovu nové košťanské školy.

Základní kámen byl položen 26. října 1924 a již 26. července 1925 se konalo slavnostní otevření sokolovny, vystavěné firmou Bursík a Ženíšek. Originální a působivou výmalbu sálu provedl akademický malíř Jan Tomášek z Bohdanče, která patřila široko daleko k nejlepším. 

V období nechvalných let 1948 – 1950 došlo k reorganizaci sportu a tělovýchovy a majetek přešel do nové Tělovýchovné jednoty Jiskra, což se v Košťanech týkalo Fotbalového klubu Čechoslovan, Tělocvičné jednoty Sokol a Dělnické tělovýchovné jednoty. Ta dovolila v osmdesátých letech minulého století, z důvodu získání financí na činnost jednoty uskladňovat vysoce hořlavý materiál. Z tohoto důvodu vznikl 3. června 1984 velký devastující požár, který sál sokolovny zlikvidoval… V základním kameni byl uložený odkaz budovatelů sokolovny: „Budoucímu pokolení našemu, aby odkaz našeho nesmrtelného Tyrše věrně plnilo a dílo, které s láskou a takovými oběťmi budováno bylo, zachovalo se.“                                                                                                                                             

 Starostové Sokola Košťany od založení: V. B. Hrbek 1896 – 1898; Antonín Burger 1898 – 1899; V. Winter 1899 – 1900; Josef Veselý 1900 – 1902; Bernard Stříbrný 1902 – 1903 a 1909 – 1911; Václav Freiman 1903 – 1904; Emanuel Mráček 1904 – 1906; Josef Vopálenský 1906; František Jirák 1906 – 1908; Václav Kubálek 1908 – 1909; František Smrčka 1911 – 1914 a 1918 – 1925; František Vlček 1925 - ? Starostové obnovené Tělocvičné jednoty Sokol Košťany: Oldřich Opata 1990 – 1992; Josef Novotný 1992 – 2007; Miroslav Kryndler 2007 – 2012; Pavel Prokop 2012 – dosud.

Současné vedení: starosta – Pavel Prokop; místostarosta – Štěpán Zelený; jednatel Bořivoj Nestmann; hospodářka – Květoslava Kuczerová; členy výboru – Josef Frűhauf, Pavel Sobotka, Oldřich Opata, Petr Hegr, Ester Hykešová, Naďa Lebedová a Filip Pospíšil. 

Jednota sdružuje oddíly fotbalu (105 let), tenisu (50 let), badmintonu, vzpírání (40 let), kondičního aerobiku, cvičení, malé kopané a volejbalu. Má 220 členů. 

V březnu Sokol pořádá sportovní karnevalový ples a spolupořádá pálení čarodějnic a Den dětí.

Text: Ladislav Navrátil