Sokolská myšlenka se v Alšovicích začala šířit z hospody u Mazánků, kde se po práci scházeli chlapi pracující přes den v driketách, břidličných lomech, nebo na polích. Sokolskou myšlenku sem přivezl z Prahy mladý student medicíny Celestýn Daníček, který se při cestě domů do Huntířova rád zastavil za kamarády v hospůdce. Sokolská myšlenka se rychle šířila ne jen mezi muži, ale i mezi mládeží a ženami. Prostná cvičení, cvičení na nářadí, ale i pořádání kulturních a společenských akcí rychle získávalo své příznivce. Dne 9. října 1894 byla podána žádost o založení Tělocvičné jednoty Sokol Alšovice a již 25. listopadu probíhala první valná hromada, která oficiálně ustanovila první výbor jednoty. Postupem času se sál u Mazánků stal pro sokoly nedostatečným a i přesto, že se nejdříve uvažovalo, že ho sokolové koupí, zvítězil projekt na stavbu nové sokolovny. Sokolovna byla postavena během jednoho roku na přelomu let 1928/1929. Na sále u Mazánků a později v sokolovně byly nacvičeny skladby pro Všesokolské slety v Praze, které se staly pro sokoly největším setkáním a oslavou sokolského života.